Dlouhotrvající manželství obvykle nemají žádná tajemství, jen několik jednoduchých pravidel, která partneři dodržují po celý život. Nejde o velká gesta, ale o každodenní způsob, jakým spolu mluví, jak se k sobě chovají a jak si navzájem stojí po boku, i když se věci nevyvíjejí příznivě. Právě tyto jednoduché volby rozhodují o tom, zda vztah vydrží, nebo se pomalu rozpadne.
Odborníci se shodují, že bez upřímné komunikace se vztah začne bortit. Starší páry s desítkami společných let říkají, že většinu problémů dokázali vyřešit tím, že si vše řekli na rovinu. Věří, že „většina potíží má řešení, když spolu mluvíte“. A když komunikace selže, bývá to i důvod, proč vztahy končí.
Páry, které spolu vydrží, neřeší věci útoky ani tichou ignorací. Neznevažují vzájemné emoce ani nehledají viníka. Vnímají se jako tým. Co ovlivňuje jednoho, ovlivňuje i druhého. Takto si udržují blízkost, která přetrvává i po mnoha letech.
Stejně důležitý je závazek. Lidé, kteří spolu žijí desítky let, popisují manželství jako disciplínu. Vidí v něm hodnotu, i když přináší náročné chvíle. Věří, že „manželství stojí za to“, i když někdy vyžaduje oběti. Nehrozí rozchodem a nevyvolávají pocit viny. Spíš znovu a znovu volí jeden druhého.
Velkou roli hraje i obyčejná laskavost. Výzkumy říkají, že podle toho, jak si partneři prokazují drobnou pozornost, lze odhadnout, zda spolu zůstanou. V praxi to znamená naslouchat, i když je téma nudné, a být štědrý v každodenních gestech. „Trocha laskavosti udělá hodně,“ zní zjištění výzkumníků.
Dlouhotrvající manželství jsou také založena na přijetí. Šťastné páry vědí, že nikdo není dokonalý. Nehledají chyby a neobviňují se navzájem ze svých nedostatků. Uvědomují si, že si svého partnera vybrali a že si zaslouží stejné přijetí.
A nakonec láska. Ne ta zasněná, ale ta, která se vyvíjí v průběhu času a roste díky komunikaci, oddanosti, laskavosti a přijetí. Partneři říkají, že vášeň nezmizí, pokud ji pěstují. „Když jste oddaní a komunikujete spolu, vztah zůstává živý,“ shrnují.
