Ústavní soud zamítl návrh senátorů na zrušení dvou klíčových příloh úhradové vyhlášky. Podle soudců je centralizace části zdravotní péče legitimním cílem státu. Malé nemocnice ale varují, že systém dál znevýhodňuje regiony a prohlubuje rozdíly mezi poskytovateli.
Senátoři z řad hnutí ANO a zástupci Asociace českých a moravských nemocnic tvrdili, že vyhláška diskriminuje menší zařízení. Takzvaný koeficient centralizace podle nich znamená, že regionální nemocnice dostávají za stejné výkony méně peněz než fakultní centra. Rozdíl může být i desítky procent.
Soud jejich argumenty odmítl. Podle nálezu je finanční motivace ke koncentraci péče na specializovaná pracoviště rozumná a neporušuje zásady rovného přístupu. Ústavní soud také připomněl, že jeho úkolem není tvořit zdravotnickou politiku, ale posuzovat, zda jsou pravidla úhrad ústavně konformní.
Ministerstvo zdravotnictví rozhodnutí přivítalo. Podle mluvčího Ondřeje Jakoba soud potvrdil, že vyhláška sleduje oprávněný cíl – zlepšit kvalitu péče a zajistit dostupnost náročných zákroků. Ministr Vlastimil Válek dodal, že současná úprava je k menším nemocnicím vstřícnější než dřív a postupně narovnává rozdíly.
Regionální zařízení to ale vidí jinak. Podle šéfa krnovské nemocnice Ladislava Václavce přicházejí kvůli koeficientu ročně o stovky milionů korun. Asociace českých a moravských nemocnic upozorňuje, že rozdíl v úhradách mezi velkými a menšími nemocnicemi už činí až 18 miliard korun ročně.
Naopak velká centra a fakultní nemocnice argumentují tím, že jejich provoz je nákladnější kvůli špičkovému vybavení i vysoce kvalifikovaným týmům. Kardiochirurg a senátor Jan Pirk uvedl, že „péče o složité pacienty vyžaduje jiné zázemí, a proto je logicky dražší“.
Úhradová vyhláška každoročně určuje, kolik peněz dostanou nemocnice, lékaři a další poskytovatelé od pojišťoven. Letos rozděluje přibližně 530 miliard korun. Rozhodnutí Ústavního soudu tak znamená, že pravidla financování zdravotnictví zůstanou beze změn i v příštím roce.
