Elysijský palác oznámil, že Emmanuel Macron jmenuje nového premiéra nejpozději v pátek večer. Prezident tím sází na to, že šestý šéf vlády za necelé dva roky dokáže protlačit rozpočet rozdrobeným parlamentem. „Tohle může být poslední šance,“ varovala mluvčí vlády Aurore Bergé v rozhovoru pro RTL.
Politická krize se dál prohlubuje. Sébastien Lecornu tento týden po necelém měsíci ve funkci rezignoval. Macron ho ale požádal, aby ještě dva dny sondoval, zda existuje cesta ven. Lecornu po sérii jednání mluvil opatrně optimisticky. „Existuje většina, která může vládnout,“ řekl. Dodal, že většina poslanců nové volby nechce.
Lecornu zároveň popsal, jakou vládu země potřebuje. Podle něj musí kabinet vést lidé, kteří se „zcela odpojí“ od ambicí pro rok 2027. Politické bloky se mezitím dál zakopávají. Šéfka Národního sdružení Marine Le Pen oznámila, že její strana „bude hlasovat proti všemu“ a žádá nové volby. Mathilde Panot z Nepodrobené Francie vzkázala, že poslanci LFI shodí „každou vládu, která bude pokračovat v Macronově politice“.
Jednou z možností zůstává premiér z umírněné levice. To by ale otevřelo debatu o ústupcích. Zelení po schůzce s Lecornu tvrdí, že Francie „ještě nikdy nebyla blíž“ levicovému premiérovi. Šéfka Zelených Marine Tondelier dodala, že další jméno z Macronova tábora „by nepřežilo ani minutu“.
Rozpočet, důchody, dluh
Hlavní zkouškou bude rozpočet. Většina poslanců uznává, že ho musí schválit do konce roku. Lecornu ohlásil návrh na příští týden. Chce otevřenou debatu, ne předem zamítnutý balík. V pozadí tiká schodek i dluh. Deficit má letos přesáhnout 5,5 procenta HDP. Veřejný dluh dosahuje zhruba 3,4 bilionu eur, tedy téměř 114 procent výkonu ekonomiky. Francie je v eurozóně třetí nejzadluženější po Řecku a Itálii.
Na stůl se vrací i penzijní reforma z roku 2023, která zvýšila minimální věk na 64 let. Bergé připustila, že vláda může otevřít diskusi, pokud to přinese stabilitu. Levice žádá zrušení změn. Středopravice proti tomu brojí. Macron tak bude skládat rovnice s více neznámými než dřív.
Macron čelí tlaku i uvnitř tábora. Dva bývalí premiéři Édouard Philippe a Gabriel Attal se od něj viditelně distancují. Philippe naznačil, že by prezident měl po schválení rozpočtu zvážit předčasný konec mandátu. Attal prohlásil, že už „Macronovi nerozumí“ a vyzval k jmenování nezávislého vyjednavače.
Prezident vládu rozpustit nechce. Průzkumy by mu teď slíbily buď další nefunkční parlament, nebo vládu krajní pravice. Demisi před rokem 2027 odmítá. Lecornu v televizním rozhovoru dodal, že „není čas měnit prezidenta“. Macron zatím veřejně nevystoupil. Podle Lecornu promluví „v pravý čas“.
Všechno tak míří k pátečnímu verdiktu. Jméno nového premiéra rozhodne, zda se v Národním shromáždění rodí křehká dohoda, nebo jen další provizorium.