Napětí v Bruselu sílí a strach mezi ekonomy se šíří celou Evropskou unií (EU). Další politická krize ve Francii, druhé největší ekonomice eurozóny, může podkopat ekonomický růst a zkomplikovat úsilí o stabilizaci veřejných financí země. Dopadnout přitom může na celou měnovou unii. Informují o tom CNBC a Euronews.
Francií otřásá další politická krize. Premiér Sébastien Lecornu rezignoval na svou pozici jen po 27 dnech v úřadu poté, co nedokázal získat podporu parlamentu. Prezident Emmanuel Macron mu dal v pondělí večer 48 hodin na nalezení cesty z patové situace. Dal tím najevo, že se zoufale snaží vyhnout další ztrátě premiéra.
France's political chaos throws its soaring debt and deficit into the spotlight https://t.co/jp2FON93Z5
— CNBC (@CNBC) October 8, 2025
Lecornu na sociální síti X (dříve Twitter) napsal, že mu ve středu večer podá zprávu o jakémkoli potenciálním průlomu, aby mohl vyvodit všechny potřebné závěry. Pokud selže, dojde k rozpuštění parlamentu a předčasným volbám.
Ve středu ráno Lecornu po jednání s různými politickými stranami uvedl, že scénář rozpuštění parlamentu v důsledku krize se jeví jako „vzdálenější“.
Ožehavým tématem je schvalování rozpočtu, výdajů a daní pro rok 2026. Rozpočtové spory byly mezi vládou a soupeřícími stranami „zkázou“ již v předchozích letech.
Lecornu poznamenal, že existuje ochota schválit rozpočet pro rok 2026 mezi parlamentními stranami do konce letošního roku.
Francie porušuje pravidla EK
Ve francouzské společnosti panuje značné napětí kvůli zadlužení a stavu veřejných financí. Francie musí snížit rozpočtový deficit, který v roce 2024 dosáhl 5,8 procenta hrubého domácího produktu (HDP), což je téměř dvojnásobek povoleného limitu (3 procenta) v EU. Paříž tak porušuje pravidla ohledně rozpočtového deficitu a zadlužení Evropské komise (EK).
Veřejný dluh Francie v roce 2024 činil 113 procenta HDP. Jde o třetí nejvyšší úroveň v EU po Řecku a Itálii.
Francie byla zařazena do „procedury EU při nadměrném deficitu“, která se uplatňuje na členské státy nedodržující pravidla stanovená v „Paktu stability a růstu“. Má čas do roku 2029, aby dostala své veřejné finance pod kontrolu. Zatím však neexistují žádné známky toho, že by toho Paříž mohla dosáhnout.
„Otázkou je, jak se držet těchto pravidel EU?“ položil si otázku Antonio Fatas, profesor ekonomie na INSEAD. „V současné době je deficit ve Francii jasně nad rámec pravidel a není jasné, zda vás francouzský rozpočet dostane do rámce pravidel v krátkém časovém horizontu, což pravidla požadují.“
Agentura Fitch již minulý měsíc snížila zemi rating a očekává se, že do konce října ji bude následovat společnost Moody’s. Investoři jsou stále méně ochotni přihlížet nedisciplinovanému hospodaření Francie.
Dopady na eurozónu
Francouzská politická krize začíná mít vliv na celou eurozónu. Nejistota ohledně vlády a rozpočtu zvyšuje rizika pro růst a stabilitu finančních trhů.
Podle analytiků by mohl chaos ve Francii oslabit euro a zvýšit tlak na Brusel a Evropskou centrální banku (ECB), aby zabránily rozhoření krize napříč eurozónou.
Podle banky BBVA je nejškodlivějším scénářem pro euro možnost předčasných voleb v krátkodobém až střednědobém horizontu.
