Probíhající střet mezi administrativou prezidenta Donalda Trumpa a městy vedenými demokraty se o víkendu vyhrotil. Federální soud v Oregonu dočasně zablokoval nasazení Národní gardy v Portlandu, zatímco Bílý dům povolil vyslání 300 gardistů do Chicaga. Informuje o tom CNN, Euronews a další servery.
Spor souvisí s pokračujícími protesty proti federálním orgánům činným v trestním řízení, které jsou součástí Trumpovy imigrační politiky. Prezident označil demonstrace v Portlandu a Chicagu za „násilné nepokoje“ organizované „domácími teroristy“. Tvrdí, že federální zásah je nutný k ochraně úředníků a majetku. Představitelé států a měst ale tvrdí, že většina protestů probíhá pokojně a místní policie si s incidenty poradí sama.
🚨🇺🇸#BREAKING | NEWS ⚠️
— Todd Paron🇺🇸🇬🇷🎧👽 (@tparon) October 5, 2025
Chicago State police and CPD are currently trying to push back rioters near the Broadview ICE facility. They called an illegal assembly Trump ordered 300 National Guard troops to Chicago. Things are starting to get out of control tonight in Chicago… pic.twitter.com/TEI0N2dfir
V Chicagu vygradovalo napětí v sobotu, kdy agenti pohraniční ochrany postřelili ozbrojenou ženu, jež najela autem do jejich vozidla. Podle ministerstva vnitřní bezpečnosti si ji po ošetření v nemocnici převzala FBI, není však jasné, zda čelí obvinění. Trump v reakci schválil nasazení tří stovek gardistů do Chicaga.
V tu samou dobu ale soud shodil vyslání vojáků do Portlandu. V Oregonu soudkyně Karin Immergut uvedla, že relativně malé protesty neodůvodňují nasazení federálních sil, přičemž by jejich přítomnost narušila suverenitu státu.
Připomněla tradici odporu proti vojenským zásahům do občanských záležitostí a zdůraznila, že „země je řízena ústavním právem, nikoli stanným právem“. Podle ní má prezident sice široké pravomoci při federalizaci Národní gardy, ale v Portlandu k tomu nebyly splněny podmínky.
Trump se odvolal
Žaloba Oregonu a města Portland byla podána poté, co administrativa oznámila nasazení 200 místních gardistů k ochraně federálních budov a označila město za „válečnou zónu“. Soud ale konstatoval, že demonstrace před imigrační budovou byly malé a bez větších incidentů. Rozhodnutí prezidenta podle soudkyně neodpovídalo realitě. Trumpova administrativa se proti verdiktu odvolala.
Mluvčí Bílého domu Abigail Jackson hájila prezidenta s tím, že využil zákonnou pravomoc chránit federální majetek a personál po „násilných útocích“ a že věří v úspěch odvolání.
Není to poprvé, kdy soud zpochybnil Trumpovo nasazení ozbrojených sil. Již dříve bylo rozhodnuto, že vyslání téměř 4 700 gardistů a mariňáků do Los Angeles bylo nezákonné, i když část jednotek tam mohla zůstat bez pravomoci vynucovat civilní právo. I v tomto případě probíhá odvolací řízení.
