Evropa svádí závod s časem, aby zlepšila svou obranyschopnost a vybudovala takzvanou zeď proti dronům. Současně musí zvýšit výdaje na obranu v rámci Severoatlantické aliance (NATO), řekl v Kodani podle serveru Euronews finský ministr obrany Antti Häkkänen. Finský premiér Petteri Orpo vyzval Evropu, aby čelila hrozbám jako „skutečná unie“, píše web Politico.
V posledních týdnech narušily drony vzdušný prostor členských států NATO Polska, Rumunska, Dánska a Německa. Evropští lídři se shodují, že jde o bezpilotní prostředky Ruska. Podle některých názorů NATO testuje, podle jiných provokuje.
Danish Prime Minister Mette Frederiksen says Europe faces a 'hybrid war' amid Russian drone threats, urging faster defense measures and a focus on cyberattacks and anti-drone systems https://t.co/S6sgED22IG pic.twitter.com/J7OK4UYIhA
— Reuters (@Reuters) October 2, 2025
Francouzští vojáci u pobřeží Bretaně vstoupili na palubu zabaveného tankeru, který je podle úřadů součástí ruské stínové flotily. Francie zabavené plavidlo podezírá z účasti na přeletech dronů nad dánskými civilními i vojenskými letišti z minulého týdne, zatímco Kreml hovoří o pirátství.
Nebezpečně blízko u dánského pobřeží se navíc skrývala ruská výsadková loď Alexandr Šabalin. I ta je podezřelá ze zapojení do vypouštění dronů nad dánské citlivé objekty.
Drony místo raket
Jedná se o bezprecedentní narušení bezpečnosti v Evropě. „Když Rusku začaly docházet rakety, začalo vyrábět spoustu dronů, a proto se změnil obraz hrozby,“ varoval Häkkänen na neformálním zasedání Rady EU v Dánsku.
Upozornil na obrovské náklady spojené se zneškodněním dronů a hrozby, které takové akce představují pro civilní obyvatelstvo. K dronům musí startovat stíhačky, které je sestřelují raketami. V Polsku se zbytek střely zřítil na obytný dům.
„Každý si klade otázku, jak čelit hrozbám dronů nákladově efektivním způsobem, aniž by došlo k příliš velkým vedlejším škodám, zvláště pokud se to děje poblíž letiště,“ řekl Häkkänen. „Je nesmírně náročné shodit dron v civilní oblasti bez vedlejších škod, a to s využitím veškeré armádní síly v rámci celospektrální války.“
Podle něj Rusko provokuje přelety dronů, protože vycítilo slabost Evropy v této oblasti. Orpo na tiskové konferenci před novináři po skončení zasedání rady EU zdůraznil, že této hrozbě musíme čelit jako opravdová unie.
„Potřebujeme společné kapacity EU, takže potřebujeme financování EU a spolupráci EU,“ prohlásil. „V posledních dvou desetiletích jsme projevili solidaritu, například během covidu, v ekonomice, v migraci. Nyní je čas projevit solidaritu v oblasti bezpečnosti.“
Zeď proti dronům
Možným řešením je zeď proti dronům. Jednalo by se kombinaci detekčních a útočných systémů. Zeď by včas detekovala drony a zlikvidovala je. Detekční a útočné systémy by se musely táhnout podél hranic nejméně deseti zemí, včetně Finska, Estonska, Lotyšska, Litvy a Polska. Chránila by tedy východní křídlo NATO.
„Dronová zeď není zeď, ale systém systémů,“ uvedl Sven Kruck, jeden z generálních ředitelů německého výrobce dronů Quantum Systems. „Průzkum, fúze senzorů a obrana, integrované na tisíc kilometrů,“ popsal systém.
Zeď je ústředním bodem kolektivního obranného plánu pro nadcházející roky. Podle jihoevropských zemí nicméně není správné, aby investice do takového projektu sloužily jen východním státům a ne celé Evropě.
Německý kancléř Friedrich Merz si zase není jistý definicí „zdi“ a dodal, že potřebuje o projektu více informací. Podle německého ministra obrany Borise Pistoriuse nebude možné dronovou zeď zprovoznit ještě tři až čtyři roky. Lotyšská premiérka Evika Siliņa však zastává názor, že může být dokončena do jednoho roku až roku a půl.
Výdaje na obranu
Häkkänen také upozornil, že členské státy NATO musí vynakládat na obranu 5 procent HDP co nejrychleji.
Všech dvaatřicet členských států se na červnovém summitu NATO v nizozemském Haagu shodlo na navýšení výdajů na obranu z 2 procent na 5 procent, z čehož 3,5 procenta půjde na základní obranu a 1,5 procenta na výdaje související s obranou a bezpečností.
„Doufáme, že nový závazek NATO ohledně výdajů na obranu bude naplněn rychle,“ konstatoval Häkkänen. „Dohoda NATO zněla, že musíme být připraveni na 3,5 procenta do 10 let. Ne, ne, musíme začít okamžitě!“
