OSN dnes ve 2:00 SELČ obnovila sankce proti Íránu kvůli jeho jadernému programu. Děje se tak poté, co Spojené království, Francie a Německo spustily koncem srpna mechanismus, který umožnil do 30 dnů obnovit sankce zrušené v roce 2015 na základě jaderné dohody s Teheránem. Informuje o tom agentura AP, podle níž sankce islámskou republiku zasáhnou v době, kdy se její obyvatelé stále častěji ocitají v situaci, kdy si nemohou dovolit základní potraviny, a zároveň se obávají o svou budoucnost.
Sankce mimo jiné zahrnují zmrazení íránských aktiv v zahraničí, zbrojní embargo na Írán a postihnou jakýkoli rozvoj íránského balistického raketového programu.
The United Nations reimposed sanctions on Iran early Sunday over its nuclear program, further squeezing the Islamic Republic as its people increasingly find themselves priced out of the food they need to survive and worried about their futures. https://t.co/88Lazf8gds
— The Washington Times (@WashTimes) September 28, 2025
Obnovení sankcí předcházela neúspěšná jednání mezi evropskými mocnostmi, které požadují ujištění ohledně íránského jaderného programu, a Teheránem, který rozhodnutí odsuzuje jako nezákonné. V pátek pak Rusko a Čína v 15členné Radě bezpečnosti OSN neuspěly s pokusem odložit obnovení sankcí proti Íránu o šest měsíců.
Francie, Německo a Británie dnes ve společném prohlášení po obnovení sankcí varovaly Írán, aby nepodnikal kroky, které by vedly k eskalaci, a naopak, aby dodržoval své závazky plynoucí z jaderné dohody. Zdůraznily přitom, že „obnovení sankcí OSN neznamená konec diplomacie“.
Írán v roce 2015 podepsal se Spojenými státy, EU, Británií, Francií, Německem, Ruskem a Čínou dohodu, známou pod zkratkou JCPOA, v níž souhlasil s kontrolami Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) ve svých jaderných zařízeních. Úmluva měla zpomalit íránský jaderný program a zajistit jeho mezinárodní kontrolu výměnou za zrušení protiíránských sankcí.
Po odstoupení USA od dohody v prvním prezidentském období Donalda Trumpa v roce 2018 a opětovném uvalení amerických sankcí na Írán přestal Teherán dohodu dodržovat. Začal obohacovat uran na 60 procent čistoty a omezil inspekce MAAE. K výrobě jaderné zbraně je potřeba uran obohacený na 90 procent. Obohacení uranu z 60 na 90 procent už představuje relativně malý technologický krok. Írán však dlouhodobě tvrdí, že o jadernou zbraň neusiluje a že jeho jaderný program slouží pouze mírovým účelům.
Íránský prezident Masúd Pezeškján v sobotu řekl, že Spojené státy požadovaly, aby Írán předal veškerý svůj obohacený uran výměnou za tříměsíční prodloužení pozastavení sankcí. Tento údajný požadavek označil za nepřijatelný.
Íránský ríjál se nachází na historickém minimu, což dál zvyšuje ceny potravin a ztěžuje každodenní život. Rostou ceny masa, rýže a dalších základních potravin, které patří k tradiční íránské kuchyni. Íránci se zároveň obávají nového konfliktu mezi Íránem a Izraelem a případně i Spojenými státy, protože Teherán patrně znovu buduje raketové základny, které Izrael zasáhl během svých červnových vzdušných úderů. Íránští aktivisté mezitím upozorňují, že íránská vláda může zesílit represe a že letošní počet poprav je v zemi na třicetiletém maximu, poznamenala agentura AP.
Otec 12letého chlapce Sína, který z obav z represí nechtěl uvést své příjmení, agentuře AP řekl, že Írán nikdy nečelil takovým problémům jako nyní, a to ani za irácko-íránské války v 80. letech, ani v důsledku desítky let trvajících sankcí. „Co si pamatuji, vždy jsme se potýkali s ekonomickými problémy, a každý rok je to horší,“ řekl. „Pro moji generaci je to vždy buď příliš pozdě, nebo příliš brzy, naše sny nám unikají mezi prsty,“ dodal.
Británie, France a Německo uvedly, že „vyvíjely veškeré snahy, aby se vyhnuly spuštění mechanismu obnovení sankcí, přiměly Írán dodržovat dohodu a dosáhly trvalého a komplexního diplomatického řešení“. Írán však podle trojice zemí „nepovolil inspektorům MAAE opětovný přístup k íránským jaderným zařízením ani nevytvořil a nepředal MAAE zprávu o svých zásobách vysoce obohaceného uranu“.
