Americký prezident Donald Trump pohrozil vládě afghánského radikálního hnutí Tálibán, pokud Spojeným státům nevrátí leteckou základnu v afghánském Bagrámu. Tálibán nepokládá za možnou jakoukoliv dohodu týkající se afghánského území, napsala agentura AFP o reakci Kábulu na Trumpův požadavek.
„Pokud Afghánistán nevrátí leteckou základnu Bagrám těm, kteří ji vybudovali, tedy Spojeným státům americkým, stane se něco zlého,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social, přičemž poslední větu v souvětí napsal verzálami a prohlášení zakončil třemi vykřičníky.
Trump warns Afghanistan of ‘bad things’ if it does not return Bagram base https://t.co/uCD4dQHZX9
— Al Jazeera English (@AJEnglish) September 21, 2025
Co přesně Tálibánu hrozí, americká hlava státu neupřesnila. O snaze své administrativy získat leteckou základnu zpět se poprvé zmínila ve čtvrtek v Británii na tiskové konferenci po jednání s tamním premiérem Keirem Starmerem.
„Nedávno jisté osoby prohlásily, že začaly jednat s Afghánistánem, aby získaly zpět leteckou základnu Bagrám. Ale není možná dohoda o ani jednom centimetru čtverečním afghánského území,“ citovala AFP představitele afghánského ministerstva obrany.
Americká armáda se ze základny stáhla v roce 2021, kdy na začátku vládnutí prezidenta Joea Bidena dokončovala odchod ze země na základě mírové smlouvy s Tálibánem, kterou ještě ve svém prvním funkčním období dojednal a nechal v katarském Dauhá podepsat právě Trump.
Podle Trumpova dřívějšího prohlášení má Washington o základnu zájem, neboť je „jen hodinu vzdálená od místa, kde Čína vyrábí jaderné zbraně“. Trumpova slova následně podle agentur odmítl vysoký úředník ministerstva zahraničí Tálibáni Zakir Džalali. Podle něj je přítomnost americké armády na afghánském území nepřístupná. Jednak Afghánci podle něj vždy přítomnost cizích vojsk odmítali, jednak tuto možnost vyloučila právě zmíněná smlouva z Dauhá.
Není jasné, zda Spojené státy vedou nějaká jednání s vládou Tálibánu ohledně Bagrámu. Agentura AP ale poznamenala, že Tálibán se potýká s hlubokou ekonomickou krizí, mezinárodní izolací, vnitřními rozpory a konkurenčními ozbrojenými skupinami.
Základnu v Bagrámu vybudoval Sovětský svaz v 50. letech 20. století a při invazi do Afghánistánu jeho armádě sloužila jako hlavní základna v zemi. Spojené státy ji získaly po svržení Tálibánu v roce 2001. Byla tehdy v troskách, ale Američané ji znovu vybudovali a dosáhla rozlohy 77 kilometrů čtverečních, píše se na internetových stránkách britské BBC.
Bagrám byl opěrným bodem USA a amerických spojenců při ofenzivě proti Tálibánu a teroristické síti Al-Káida po útocích na Spojené státy z 11. září 2001. Americká armáda základnu opustila v červenci 2021, v polovině srpna ji obsadil Tálibán.
Spojené státy vládu Tálibánu neuznávají, nicméně v Kábulu minulý týden jednali američtí diplomaté. Podle afghánského ministerstva zahraničí se rozhovory týkaly například lidí zadržovaných v obou zemích.
