Velká Británie se chystá k zásadnímu kroku v zahraniční politice. Premiér Keir Starmer má v neděli oznámit, že Londýn uzná palestinskou státnost. Stane se tak krátce před zahájením Valného shromáždění OSN, kde bude otázka Palestiny jedním z hlavních bodů.
Rozhodnutí přichází více než sto let po Balfourově deklaraci a téměř osm desetiletí od vzniku Izraele. Britská vláda dosud tvrdila, že uznání přijde až v okamžiku „maximálního dopadu“. Situace v Gaze a na Západním břehu ale změnila pravidla.
Podmínky a kritika
Starmer už v létě uvedl, že Londýn změní kurz, pokud Izrael nezastaví válku v Gaze, nepřistoupí na příměří a neobnoví cestu k řešení dvou států. K tomu nedošlo. Naopak izraelská armáda zintenzivnila operace, které OSN popsala jako „kataklyzmatické“.
Kritici označují krok Británie za odměnu pro Hamás. Premiér Benjamin Netanjahu mluví o „odměně teroru“. Podobně reaguje i šéfka opozice Kemi Badenoch, která připomněla, že v Gaze zůstává 48 izraelských rukojmích. Rodiny některých z nich poslaly Starmerovi dopis, podle nichž jeho rozhodnutí „dramaticky komplikuje návrat našich blízkých“.
Válka a humanitární krize
Válka trvá téměř dva roky a oběti v Gaze přesahují 65 tisíc lidí. Miliony Palestinců přišly o domovy a základní infrastruktura se rozpadla. Západní břeh mezitím čelí pokračující výstavbě izraelských osad a plánům na anexi. Britská vláda tyto faktory označuje za hlavní důvod, proč nyní uznat palestinskou státnost.
Starmer a palestinský prezident Mahmúd Abbás se tento měsíc v Londýně shodli, že Hamás nemá mít místo v budoucí palestinské vládě. Británie zároveň připravuje další sankce proti hnutí, které považuje za teroristickou organizaci.
Další uznání
Uznání Palestiny Británií přidává další článek do rostoucí řady států. Celkem už 148 ze 193 členů OSN palestinskou státnost uznává. Nově se připojí i Portugalsko a očekává se oznámení Francie. USA tak zůstanou jediným stálým členem Rady bezpečnosti OSN, který palestinskou státnost neuznává.
Symbolický význam kroku je zřejmý: Palestina nemá jasně stanovené hranice, hlavní město ani armádu. Přesto Londýn argumentuje, že jde o morální povinnost a o poslední šanci udržet při životě vizi dvoustátního řešení.
Britský premiér původně stanovil lhůtu do zasedání OSN. „Toto je moment, kdy musíme jednat,“ prohlásil v červenci. Teď svůj slib naplňuje – a mění politiku, kterou před ním držely všechny britské vlády.
