Brazilský exprezident Jair Bolsonaro se nezúčastní závěrečné fáze soudního procesu, která začíná dnes v metropoli Brasília, informovala agentura AFP. Bolsonaro, jemuž hrozí až 43 let vězení, čelí se sedmi dalšími lidmi, mezi nimiž jsou i dva exministři obrany, bývalý šéf tajné služby či bývalý velitel námořnictva, obžalobě z pokusu o převrat po prezidentských volbách v roce 2022. Očekává se, že nejvyšší soud rozsudek vynese příští týden, jednání je naplánováno do 12. září.
Sedmdesátiletý Bolsonaro je od minulého měsíce v domácím vězení, musí nosit elektronický náramek a kvůli obavám z útěku je také pod stálým policejním dohledem. Vinu odmítá s tím, že je obětí politické perzekuce. Totéž tvrdí i americký prezident Donald Trump, který krajně pravicového politika Bolsonara podporuje. Trumpova vláda proto koncem července uvalila sankce na soudce nejvyššího soudu Alexandrea de Moraese a zvýšila cla na dovoz brazilského zboží do USA.
Trial of Brazil's ex-President Bolsonaro enters final phase https://t.co/YTi44bsSy5
— BBC News (World) (@BBCWorld) September 1, 2025
Proces je považován v Brazílii za „proces století“, podle televize France24 je to poprvé, co v zemi před soudem stanul jako obžalovaný exprezident a vysocí vojenští činitelé kvůli pokusu o převrat. Brazílie zažila v letech 1964 až 1985 vojenskou diktaturu, jejíž vůdci nebyli nikdy postaveni před soud. Penzionovaný armádní důstojník Bolsonaro se o této diktatuře vyjadřuje pozitivně a za jeho prezidentského mandátu (2019-2022) si armáda připomínala výročí převratu z roku 1964, který svrhl levicového prezidenta Joaa Goularta. Bolsonaro tvrdí, že tehdejší vojenské vlády byly nutné kvůli rostoucí „komunistické hrozbě“ v zemi.
Bolsonaro je obžalován mimo jiné z vedení zločinecké organizace a pokusu o převrat, který podle prokuratury plánoval poté, co v říjnu 2022 těsně prohrál prezidentské volby s levicový politikem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Bolsonaro dlouho odmítal výsledky uznat a přiživoval protesty svých příznivců v ulicích, kteří také před kasárnami požadovali, aby armáda zabránila Lulovi v nástupu do úřadu prezidenta, který zastával už v letech 2003 až 2010.
Prokuratura také tvrdí, že obžalovaní plánovali jako jednu z možností i zavraždění Luly, jeho viceprezidenta Geralda Alckmina a soudce de Moraese. Generál ve výslužbě Mário Fernandes, který byl za Bolsonara podle místních médií mužem číslo dva v úřadu prezidenta, podle agentury EFE soudu potvrdil, že vypracoval plán nazvaný Puňal Verde y Amarillo (Zelená a žlutá dýka, podle barev brazilské vlajky). Podle prokuratury se tento plán probíral i v domě generála Waltera Bragy Netta, který byl Bolsonarovým ministrem obrany (do 1. dubna 2022) a pak kandidoval na viceprezidenta.
Závěrečná fáze procesu se koná v brazilské metropoli za zvýšených bezpečnostních opatření na náměstí Tres Poderes (Tří mocí), kde jsou budovy parlamentu, nejvyššího soudu a prezidentský palác. Do nich 8. ledna 2023 vtrhly tisíce Bolsonarových příznivců požadujících vojenský zásah proti Lulově vládě a ničily tam majetek. Poslanci, soudci ani Lula, který se úřadu ujal krátce předtím 1. ledna, v budovách nebyli, jelikož byla neděle.
Trestní stíhání Bolsonara vyvolalo v Brazílii řadu demonstrací jeho příznivců a před měsícem také bojkot v parlamentu, kde poslanci jeho strany požadovali amnestii pro něj a jeho spoluobžalované. Začátkem srpna se konaly v řadě brazilských měst masové demonstrace, na nichž lidé protestovali i proti Lulově vládě a chválili amerického prezidenta Trumpa, že stojí na Bolsonarově straně.