Na evropských univerzitách se vedou vášnivé debaty, zda je vzhledem k postupu Izraele v Gaze etické pokračovat ve spolupráci s Izraelem v rámci výzkumu EU jak na individuální, tak institucionální úrovni.
Zatímco členské státy EU se nedokáží dohodnout, zda by na financování izraelského výzkumu měly být uvaleny sankce, mnoho evropských univerzit vzalo situaci do vlastních rukou a přerušilo vazby s izraelskými institucemi.
Tento rozkol má za následek řadu akademických bojkotů, pozastavení činnosti či protestů, přičemž akademické instituce v některých zemích vyzývají EU, aby jednala, zatímco jiné jsou rozhodně proti.
Neshoda na úrovni EU
Evropská komise v červenci navrhla pozastavit účast Izraele v částech programu Horizont Evropa, klíčového programu EU pro financování výzkumu a inovací.
Čistý příspěvek EU izraelským účastníkům prostřednictvím tohoto projektu činil podle Evropské komise od roku 2021 875.9 milionu eur.
Navrhované pozastavení by ovlivnilo zapojení Izraele do akcelerátoru Evropské rady pro inovace (EIC), který je součástí programu Horizont Evropa a poskytuje finanční prostředky začínajícím podnikům a malým podnikům vyvíjejícím technologie dvojího užití, jako je kybernetická bezpečnost, drony a umělá inteligence.
Stalo se tak na základě zprávy Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ), která dospěla k závěru, že Izrael jednáním v Gaze porušuje zásadu dodržování lidských práv – podmínku zakotvenou v dohodě o přidružení mezi EU a Izraelem, která je od roku 2000 základem politických a hospodářských vztahů EU a Izraele.
Podle ministerstva zdravotnictví řízeného Hamásem bylo od 7. října 2023 v Gaze zabito více než 62.000 lidí. Minulý pátek vyhlásila Integrovaná klasifikace fáze potravinové bezpečnosti (IPC) podporovaná OSN, že v guvernorátu Gaza, administrativním regionu, který zahrnuje město Gaza, je hladomor.
Návrh však nebyl podpořen dostatečným počtem členských států a po letní přestávce se očekává obnovení diskusí na toto téma. Klíčový je postoj Německa, které v současné době nepodporuje sankce vůči Izraeli a ke schválení potřebuje kvalifikovanou většinu.
Tlak na univerzity zdola
Dalším státem, který návrh nepodpořil, je Chorvatsko.
Mnoho akademiků v zemi k tomuto rozhodnutí zaujalo poměrně kritické stanovisko. Skupina vědců, výzkumníků, akademických pracovníků a studentů v červenci 2024 vytvořila Iniciativu pro Akademii solidarity a epistemické spravedlnosti (IzASEP) s cílem „vyjádřit solidaritu s oběťmi genocidy v Gaze“.
Iniciativa identifikovala nejméně 40 společných vědecko-výzkumných projektů mezi chorvatskými a izraelskými institucemi financovaných prostřednictvím programů Horizon Europe a Erasmus.
Iniciativa vyžaduje okamžité ukončení takovéto spolupráce. Vyzývá k akademickému bojkotu spolupráce s izraelskými institucemi a univerzitami kvůli tomu, co popisuje jako „napojení na vojensko-bezpečnostní sektor v Izraeli a politiku okupace a genocidy v Gaze“.
Iniciativa sbírá podpisy na dopis vyjadřující solidaritu s akademickou obcí v Chorvatsku. Do začátku srpna bylo shromážděno více než 700 podpisů.
V polovině srpna vyzvala slovinská Univerzita v Lublani Evropskou komisi, aby pozastavila izraelskou účast v programu Horizont Evropa. Univerzita se také rozhodla zdržet se účasti na projektech, které zahrnují izraelské univerzity a organizace.
Toto rozhodnutí následovalo poté, co v červenci více než 200 profesorů a zaměstnanců za podpory odborů vyzvalo rektora, aby požadoval vyloučení Izraele z programů financování EU.
Později v měsíci oznámila Klavdija Kutnar, vedoucí Primorské univerzity na jihozápadě Slovinska, že škola se po ukončení své jediné současné spolupráce s Izraelem ke konci roku už do nových projektů se zmiňovanou zemí nepustí. Třetí největší univerzita v zemi, Univerzita v Mariboru, momentálně žádné společné projekty s Izraelem nemá.
Belgické univerzity rovněž naléhají na přijetí jistých opatření. Vlámská meziuniverzitní rada (VLIR), která zastupuje vlámské rektory, odmítla návrh komise jako „symbolický“ a společně se svým frankofonním protějškem CRef vyzvala k pozastavení celé Dohody o přidružení mezi EU a Izraelem kvůli „masivnímu a objektivně doloženému“ porušování lidských práv.
Klíčovou roli sehrál studentský aktivismus. V roce 2023 okupace a protesty na belgických univerzitách vedly k tomu, že několik institucí pozastavilo spolupráci s izraelskými partnery. Některé projekty přesto dále pokračují.
Pro mnoho studentů a akademiků se účast Izraele v evropském výzkumu stala zkouškou odhodlání hájit lidská práva. Pro jiné by přerušení akademických vazeb znamenalo ohrožení zásad vědecké spolupráce.
Napětí se znovu dostalo do centra pozornosti, když se absolventský ročník práv z roku 2025 na Université Libre de Bruxelles rozhodl pojmenovat svou třídu po francouzsko-palestinské europoslankyni Rimě Hassan. Jde o symbolickou tradici, o níž hlasují sami studenti. Tento krok vyvolal kritiku. Francouzské osobnosti veřejného života sepsaly otevřený dopis odsuzující, že si studenti zvolili právě tuto levicovou političku, a obvinily Hassan z obhajoby hnutí Hamás. Rozhodnutí o názvu schválila univerzita ve čtvrtek po jednání, kterého se zúčastnili profesoři, výzkumníci, administrativní a technický personál, studenti i vedení univerzity.
Několik italských univerzit, jako například Univerzita v Pise, Scuola Normale Superiore v Pise, Milánská univerzita, Turínská univerzita, Univerzita v Cagliari, Palermská univerzita a Florentská univerzita, pozastavilo, přerušilo nebo omezilo spolupráci s izraelskými institucemi.
Také Španělsko zaznamenalo koordinovanou akci. Rada španělských univerzit, která zastupuje 76 univerzit po celé zemi, oznámila v květnu 2024, že provede revizi všech dohod s izraelskými institucemi. Pokud se ukáže, že izraelští partneři nedodržují mezinárodní humanitární právo nebo nevykazují závazek k míru, partnerství s nimi budou pozastavena.
Rozdělený kontinent
Ne všechny evropské země se vydávají touto cestou. Univerzity v České republice neoznámily žádné pozastavení spolupráce ani bojkoty a česká vláda nadále pevně odmítá sankce na úrovni EU.
Německo, nejbližší evropský spojenec Izraele, se rovněž staví proti těmto opatřením. Prezident Německé rektorské konference (HRK), profesor Dr. Walter Rosenthal, uvedl v červnu, že vyloučení Izraele z programu Horizon by bylo chybou. „Významně by to oslabilo akademickou a výzkumnou sféru v Izraeli, jejíž mezinárodně uznávané výsledky i inovační kapacita by utrpěly. Způsobilo by to také trvalé škody důležitému hlasu akademické racionality v Izraeli, který analyzuje, zprostředkovává a propojuje různé perspektivy a zájmy.“
Ani Maďarsko nepodniklo žádné kroky k omezení spolupráce s Izraelem.
Tento rozkol ukazuje, jak obtížné je pro Brusel nalézt společný postoj.
Oponenti akademických sankcí tvrdí, že sankce podkopávají princip akademické svobody a myšlenku, že univerzity by měly zůstat otevřenými prostory pro spolupráci nezávislou na politice. Varují, že přerušení vazeb může spíše než samotný stát potrestat jednotlivé výzkumné pracovníky, včetně těch, kteří se mohou stavět proti politice jejich vlády. Kritici také uvádějí, že udržování vědeckých partnerství umožňuje dialog a podporuje inovace.
Jelikož peníze z programu Horizon Europe do Izraele stále proudí, zůstává otázkou, zda EU v této věci podnikne nějaké kroky.
Zdroj: enr spolu s agenturami AFP, ANSA, Belga, CTK, dpa, HINA, STA
