Většina ministrů obrany Evropské unie se shodla, že podpora Ukrajiny nesmí skončit příměřím. Unie chce zemi nabídnout vojenský výcvik, bezpečnostní poradenství a další formy pomoci i v poválečné fázi. Souhlas všech členských států bude ale nutnou podmínkou.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas po jednání v Kodani oznámila, že státy podporují rozšíření mandátu vojenské mise EUMAM. Ta by po příměří přímo na Ukrajině poskytovala výcvik vojákům a rady tamním institucím. Unie je už dnes největším poskytovatelem výcviku ukrajinských sil a vycvičila přes 80 tisíc vojáků.
Česká ministryně obrany Jana Černochová zdůraznila úspěchy české muniční iniciativy. Do konce roku má Kyjev díky ní získat až 1,8 milionu kusů velkorážní munice. Podle Černochové musí Evropa aktivně promlouvat do mírových jednání po boku Spojených států, protože „Putinovi nelze důvěřovat“.
Jednání ministrů se dotklo i širší bezpečnostní politiky Unie. Kallas připomněla, že čtvrteční útok na Kyjev s 23 oběťmi zasáhl i misi EU. „Putin se jen vysmívá jakémukoli mírovému úsilí,“ řekla. Unie proto připravuje už devatenáctý balík sankcí proti Rusku.
Skeptický pohled Pobaltí
Podle litevské ministryně Dovilé Šakalienė je naivní doufat v brzká mírová jednání. „Putin si jen kupuje čas na zabití dalších lidí a předstírá ochotu zastavit své kroky,“ prohlásila. Dodala, že litevská pozice je jasná: Kremlu věřit nelze.
Estonský ministr Hanno Pevkur označil za nejlepší záruku členství Ukrajiny v NATO. To však podle něj potrvá, a proto musí Unie najít dočasné řešení. Estonsko je připraveno po příměří vyslat své vojáky do případné mírové jednotky, která by dohlížela na dodržování dohody.
Role Evropy do budoucna
Debata se dotkla i víceletého finančního rámce EU po roce 2028. Ministři mluvili o tom, že musí zohlednit nové priority, včetně obrany a společných vojenských misí. Diskutovalo se i o možné čtyřicetikilometrové nárazníkové zóně mezi Ukrajinou a Ruskem, která by se mohla stát součástí dohody o příměří.
Rusko však jakoukoliv přítomnost evropských nebo aliančních vojáků odmítá. Podle diplomatických zdrojů by proto dohled nad nárazníkovou zónou mohl připadnout neutrálním státům. Unie tak hledá cestu, jak být důležitým hráčem i v poválečné Evropě a zajistit, aby Ukrajina nebyla ponechána bez záruk bezpečnosti.
