Ruský prezident Vladimir Putin se podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallas vysmívá jakémukoli mírovému úsilí. Je třeba zvýšit tlak na Rusko, to je jediné, čemu rozumí, uvedla Kallas před dnešním neformálním jednáním ministrů obrany zemí EU v Dánsku.
Česko na jednání zastupuje ministryně obrany Jana Černochová. Hlavními tématy, o kterých budou ministři diskutovat, jsou podle Kallas ruská válka proti Ukrajině a rovněž obranná připravenost Evropské unie.
Putin is mocking any kind of peace efforts.
— Kaja Kallas (@kajakallas) August 29, 2025
The only thing he understands is pressure.
This is what we have to do.
My doorstep ahead of the informal meetings of EU Defence and Foreign Ministers ↓ pic.twitter.com/zU2vCoxkeD
„Viděli jsme včera (ve čtvrtek) další velký útok na Kyjev, který zasáhl i misi EU. Tyto útoky ukazují, že Putin se jen vysmívá jakémukoli mírovému úsilí,“ řekla Kallas novinářům. Čtvrteční raketový a dronový útok na ukrajinské hlavní město si podle dnešního vyjádření tamních úřadů vyžádal 23 obětí.
V souvislosti se zvýšením tlaku na Rusko hovořila Kallas o práci na dalším, v pořadí už devatenáctém balíčku sankcí proti Moskvě. Ten by EU mohla představit v několika příštích dnech. Nové sankce by se mohly opět týkat energetické oblasti, ale rovněž i finančních služeb, poznamenala šéfka diplomatické služby EU.
Podle litevské ministryně obrany Dovilė Šakalienė je naděje na možná mírová jednání přinejmenším naivní. „Putin si jen levně kupuje čas na zabití dalších lidí a předstírá určitou ochotu, že by možná zastavil své vlastní vražedné kroky,“ uvedla Šakalienė. „Litevská pozice je jasná, Putinovi nelze věřit,“ dodala.
Nejlepšími bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu jsou podle ní silná ukrajinská armáda a tlak na Rusko. „Nejúčinnějším způsobem, jak zastavit tok peněz proudících do ruské války na Ukrajině, je zavedení sekundárních sankcí proti Rusku,“ dodala Šakalienė. Jde o zavedení sankcí vůči třetím zemím, které pomáhají Moskvě obcházet stávající omezení.
„Nejlepší bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu bude členství země v NATO, protože to ale bude nějakou dobu trvat, musíme teď najít jiná řešení,“ řekl novinářům v Kodani estonský ministr obrany Hanno Pevkur. Estonsko je podle něj po uzavření příměří připraveno vyslat své vojáky do případné mírové jednotky, která by měla na dodržování míru dohlížet.
