Rozpočet na příští rok se začíná rýsovat. Ministři už znají základní parametry návrhu, který jim na středečním jednání představil šéf financí Zbyněk Stanjura. Podle dosavadních informací bude schodek činit 280 miliard korun. Rozpočet má počítat i s národními dotacemi.
Debata zatím probíhala spíš v obecné rovině. Podle ministra průmyslu Lukáše Vlčka je cílem udržet se v zákonných limitech a zároveň podpořit velké investice, hlavně do dopravy a dostavby jaderné elektrárny Dukovany. Ministr životního prostředí Petr Hladík dodal, že dotace například pro dobrovolné hasiče v rozpočtu zůstanou.
Obrana, investice i volby
Rozpočet má obsahovat výdaje na obranu v minimální výši 2,2 procenta HDP, Stanjura bude prosazovat dokonce 2,3 procenta. Částka zahrne i návratnou půjčku na stavbu nových dukovanských bloků. Premiér Petr Fiala upozornil, že informace o možném škrtání dotací vycházely jen z „chybné interpretace podkladů“. Vláda podle něj nechce rušit podporu služeb, jako je Horská služba.
Stanjura zároveň připomněl, že konsolidace veřejných financí nekončí. Zákon o rozpočtové odpovědnosti předpokládá v roce 2027 další snižování strukturálního deficitu, což si vyžádá nová opatření. Pokud vláda zůstane u moci, je připraven je navrhnout.
Pavel a Fiala se liší v pohledu na Izrael
Vedle rozpočtu se řešila i zahraniční politika. Premiér Fiala odmítl, že by kabinet podporoval Izrael bez výhrad. „Nevidím žádný jednostranný postoj vůči Izraeli s klapkami na očích,“ řekl po jednání vlády. Podle něj Česko podporuje Izrael, ale zároveň se připojuje k výzvám EU a dalších organizací, aby země brala ohled na humanitární situaci.
Prezident Petr Pavel minulý týden varoval, že tvrdý postup izraelského premiéra Netanjahua v Gaze komplikuje českou podporu. „Za poslední akce v Gaze se dá jen těžko postavit,“ uvedl. Podle něj je problémem i to, že operace není časově ani cílově jasně vymezena.
Výzvy senátorů
Do debaty se zapojila i skupina třinácti senátorů v čele s Jiřím Oberfalzerem. V otevřeném dopise prezidentovi a premiérovi vyzvali, aby Česko zachovalo strategické spojenectví s Izraelem. Podle nich by ústup od podpory znamenal „legitimizaci násilí“ a prodlužování války.
Rozpočet čekají politická jednání během září, schvalovat ho bude až nová Poslanecká sněmovna po říjnových volbách. Vládu přitom čeká i složitá debata s prezidentem o české pozici k Blízkému východu.