Americké trhy uzavřely minulý týden do značné míry bez obav z prudkého růstu inflace. Spotřebitelské ceny však plíživě rostou zejména kvůli dovozním clům. Investoři jsou sice klidní, ekonomové však varují, že situace je znepokojivější, než se zdá. Problém přitom nevidí jen v nových tarifech. Informují o tom weby Yahoo! Finance a BTCC.
Inflace v USA pokračovala během července v růstu. Meziročně vzrostla z 2,7 procenta na 2,9 procenta. Jádrová inflace zrychlila z 2,9 procenta na 3,1 procenta. Důvodem těchto výsledků jsou dopady cel amerického prezidenta Donalda Trumpa.
'The risk that's on our doorstep': July inflation data has economists on edge https://t.co/LbEOzSC5iD
— Yahoo Finance (@YahooFinance) August 17, 2025
Index cen výrobců (PPI) vzrostl v červenci na tříleté maximum. Klíčovou roli v tom sehrál sektor služeb. Podobné výsledky přinesla i zpráva o indexu spotřebitelských cen. Poukázala na červencový růst inflace v sektoru služeb, jako je zubní péče nebo letecká doprava (zdražování letenek).
Trh práce se zotavuje mnohem rychleji, než se myslelo. To je dobrá zpráva, Federální rezervní systém (Fed) to však staví do složité pozice. Čelí tlaku na snižování úrokových sazeb po zveřejnění pozitivních červencových dat o nezaměstnanosti i na jejich zvyšování kvůli rostoucí inflaci vzdalující se od dvouprocentního cíle.
Trump vytváří na Fed dlouhodobý nátlak, aby sazby snižoval. Další zvyšování by prohloubilo konflikt mezi hlavou státu a guvernérem centrální banky Jeromem Powellem.
Co navrhují ekonomové
Že Fed v září sazby zvýší nehledě na data o nezaměstnanosti a Trumpa, se na trzích odhaduje na 85 procent. Více bychom se mohli dozvědět během Powellova projevu v Jackson Hole naplánovaného na příští týden.
Ekonomy inflační tlaky znepokojují. Podle nich by měl Fed zvážit zastavení snižování sazeb – nebo rovnou opětovné zvyšování.
„Jedná se o plošné inflační tlaky,“ uvedla Lauren Saidel-Baker, ekonomka ze společnosti ITR Economics. „Vidím více důvodů pro zvyšování sazeb, abychom inflaci unikli.“
Inflační tlaky se stupňují léta, tvrdí, a nejsou jen důsledkem nových cel. Za klíčové faktory, které se odrážejí v datech, označila zvyšování mezd a rostoucí náklady na energie. Také zdůraznila, že tarify se teprve projeví.
Cla se v červenci neprojevila v inflaci tak silně, jak se čekalo. „Dobrou zprávou je, že celní impuls do inflace nebyl v tomto měsíci tak vysoký, jak se očekávalo. Špatnou zprávou je, že inflace ve službách byla v předchozích měsících poměrně mírná. A to vzbudilo dojem, že možná máme ignorovat celní inflaci, protože pokles ve službách ji vyváží. Myslím, že teď se to obrátilo,“ uvedl ekonom Michael Gapen ze společnosti Morgan Stanley. Upozornil na nutnost růst spotřebitelských cen ve službách dál sledovat.
