Když se koncem června v nizozemském Haagu sešli lídři Severoatlantické aliance (NATO), zopakovali známé hrozby ze strany Ruska, Číny a Íránu a řešili navýšení výdajů na obranu. Podle stanice RFI ale zapomněli na jinou hrozbu – změnu klimatu. Ta může učinit nepřátelské ponorky neviditelnými.
Seznam priorit v Haagu byl jasný. Evropa musí navýšit obranné výdaje, aby si nerozhněvala amerického prezidenta Donalda Trumpa a aby odradila Rusko od choutek na některý z členských států. Vojenští i civilní výzkumníci ale upozorňují na hrozbu, které se na summitu nedostalo pozornosti. Oteplování moří může zásadně změnit podobu podvodního válčení.
When NATO leaders met last week, they repeated familiar warnings about Russia, China and Iran. But one threat did not make the main agenda – climate change. A new study shows rising temperatures could quietly change how submarines are hunted under the sea. https://t.co/Hob8T0DsTd
— RFI English (@RFI_En) July 3, 2025
Spojené státy, Rusko i Čína disponují vysokým počtem ponorek (mezi 60 a 70). Tyto bojové prostředky jsou nebezpečné, protože jsou těžko odhalitelné. Mohou dokonce nést jaderné hlavice na torpédech či střelách – hlavně pak jaderné ponorky (s jaderným pohonem). Ty navíc mohou operovat ve větších hloubkách a jsou mnohem rychlejší. Jde o jedny z nejničivějších zbraní současnosti.
Ponorky lze odhalit pomocí sonaru – ten buď vysílá zvukové vlny, které když se odrazí zpět od nepřátelské ponorky, odhalí její pozici, nebo „naslouchají“ hluku v hlubinách. Oba typy sonarů jsou ale závislé na tom, jak se hluk pohybuje pod mořskou hladinou. Problém však je, že dosah a rychlost zvuku se mění s teplotou, tlakem a obsahem soli.
Jak se planeta otepluje, oceány se zahřívají, led taje a miliardy tun sladké vody se mísí s tou slanou. Dochází ke zhoršení schopností sonaru – systém už „neslyší“ tak daleko jako dříve. To znamená bezpečnostní riziko.
NATO se musí přizpůsobit
Studie Obranné akademie NATO (NATO Defense College) se zaměřila na dvě klíčové oblasti: severní Atlantik, který je pro alianci životně důležitý, a západní Pacifik, kde posiluje námořní síly Čína.
Výsledky? Znepokojivé. V současnosti mohou sonary ponorku zachytit ve vzdálenosti 60 kilometrů. Do konce století by se však tato vzdálenost mohla snížit na 35 kilometrů. V západním Pacifiku zaznamenali vědci pokles mírnější, nikoli však zanedbatelný. Z 10 kilometrů se snížil na 7.
Rusko by toho mohlo podle expertů využít a posílit v Tichém oceánu námořní síly. Podobně by pak muselo reagovat i NATO.
Tuto situaci samozřejmě lze řešit, bude to nicméně vyžadovat další výdaje. Námořnictvo armád NATO může brzy potřebovat nové sonary s větším dosahem, více podvodních dronů a nové hlídkové zóny. To vše potřebuje více plánování a další financování. Odborníci upozorňují, že i NATO se musí změnám klimatu přizpůsobit.
