Íránský prezident Masúd Pezeškján dnes uvedl v platnost zákon o pozastavení spolupráce s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE), informovala íránská státní média. Rozhodnutí Teheránu pozastavit s MAAE spolupráci předcházely izraelské a americké útoky na íránské jaderné provozy.
„Masúd Pezeškján uvedl v platnost zákon o pozastavení spolupráce s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii,“ informovala podle agentury AFP íránská státní televize.
Iran enacts law suspending cooperation with UN nuclear watchdog https://t.co/ibl8FUqNAv
— The Straits Times (@straits_times) July 2, 2025
Íránský parlament pozastavení spolupráce s MAAE schválil již v červnu po vzdušné válce s Izraelem, kterou židovský stát zahájil 13. června útokem na íránské jaderné provozy, vojenské objekty, jaderné vědce a armádní představitele. Do konfliktu se pak jednorázově útokem na íránské jaderné provozy zapojily také Spojené státy. Americký prezident Donald Trump poté prohlásil íránský jaderný program za zničený a oznámil příměří. Operaci Izrael a USA zdůvodňovaly nutností zabránit Íránu ve vývoji jaderných zbraní. Teherán tvrdil, že takové ambice nemá a že jeho jaderný program slouží pouze civilním účelům.
Írán obvinil MAAE, že straní západním zemím a že poskytla Izraeli záminku zahájit vzdušné údery. Ty Izrael spustil den poté, co Rada guvernérů MAAE uvedla, že Írán porušuje své závazky plynoucí ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT). Írán je na rozdíl od Izraele signatářem NPT, avšak po izraelských úderech pohrozil, že od smlouvy odstoupí.
Nově schválený íránský zákon podle agentury Reuters uvádí, že jakékoliv budoucí inspekce íránských jaderných provozů ze strany MAAE musí schválit íránská nejvyšší bezpečnostní rada.
Izrael nikdy nevyvrátil ani nepřiznal, že disponuje jaderným arzenálem, uvedl však, že nebude první zemí, která jaderné zbraně využije na Blízkém východě. Podle odhadu organizace Arms Control Association monitorující kontrolu jaderných i jiných zbraní má Izrael zhruba 90 jaderných hlavic a zásoby štěpného materiálu na zhruba 200 zbraní.
Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar rozhodnutí Íránu pozastavit spolupráci s MAAE ostře odsoudil. „Írán právě vydal skandální prohlášení o pozastavení spolupráce s MAAE,“ uvedl Saar na X. „To je úplné vypovězení všech mezinárodních jaderných závazků a povinností,“ dodal a vyzval evropské signatáře jaderné dohody z roku 2015 k obnovení sankcí vůči Íránu.
Co přesně bude pozastavení spolupráce s Íránem znamenat pro MAAE, která sídlí ve Vídni a přináší zprávy Radě bezpečnosti a Valnému shromáždění OSN, není jasné. Agentura, která dlouhodobě monitorovala íránský jaderný program, dosud na žádost agentury AP o komentář nereagovala.
Íránský jaderný program dlouhodobě vzbuzuje zejména v západním světě obavy. V roce 2015 Írán podepsal se světovými mocnostmi – USA, Čínou, Ruskem, Německem, Francií a Británií – dohodu nazvanou Společný všeobecný akční plán (JCPOA). Její součástí bylo zmírnění sankcí výměnou za omezení jaderných ambicí Teheránu a záruky, že Írán nebude vyvíjet jaderné zbraně. Dohoda Íránu umožňovala obohacovat uran maximálně na 3,67 procenta. Trump ale za svého prvního funkčního období v roce 2018 od dohody odstoupil a sankce obnovil. Írán pak začal dohodu porušovat.
Írán pak obohacoval uran na 60 procent, což je jen malý technický krok od 90 procent potřebných pro výrobu jaderných zbraní. Začátkem roku 2023 experti MAAE dokonce v Íránu našli stopy uranu obohaceného na 83,7 procenta. O nálezu informovala zahraniční média s odkazem na neveřejnou zprávu. Írán tvrdil, že chce atomovou energii využívat jen k mírovým účelům. Velmi vysokou úroveň obohacení u stop nalezených v zařízení Fordo označil za „nezamýšlenou fluktuaci“. Podzemní zařízení Fordo je jedním z íránských jaderných provozů, na které USA shodily těžké bomby schopné ničit podzemní bunkry.
Uranové obohacování je proces, který v přírodním uranu zvyšuje koncentraci uranu-235, tedy štěpitelného izotopu. Zatímco pro využití v medicíně je třeba jen minimální obohacení a pro využití jako palivo v jaderných elektrárnách obohacení v řádu procent, v případě využití pro jadernou zbraň je třeba obohacení na 90 i více procent.