Bitcoinová kauza spojená s darem státu od provozovatele darknetového tržiště znovu rozvířila debatu o pověsti kryptoměn. Právníci i odborníci upozorňují, že i přes spojení s nelegálním trhem má bitcoin legitimní využití. V mnoha částech světa dokonce představuje jedinou možnost, jak nakupovat základní věci.
Advokát Radim Kozub z Blockchain Legal v podcastu Chyba systému upozornil, že mezi veřejností panuje nízká úroveň povědomí o kryptoměnách. Bitcoin sám o sobě však není nelegální – zákon již upravuje, co představuje výnosy z trestné činnosti. Není rozdíl, jestli jde o fiat měnu nebo digitální aktiva.
Evropská regulace zpřísňuje podmínky
Od začátku roku platí evropské nařízení MiCA, které vyžaduje, aby podnikatelé v oblasti krypta žádali o licenci. V Česku ji vydává Česká národní banka. Proces je srovnatelný s bankovní licencí a podle Kozuba naráží na tradiční problém – chybí strategická otázka, jak regulací zároveň posílit konkurenceschopnost.
Evropské směrnice podle něj často vznikají izolovaně a bez širší debaty. Výsledkem je silná byrokracie, která ztěžuje podnikání, aniž by řešila praktické problémy. Přesto existuje prostor, jak krypto uchopit nejen jako riziko, ale i jako příležitost.
Kryptoměna jako paralelní měna
Bitcoin podle Kozuba neohrozí klasické měny, ale nabízí alternativu. Například v diktaturách umožňuje nákup léků nebo obejití represivního režimu. Podle něj nejde o schvalování darknetu, ale o uznání, že pro některé lidi jde o životně důležitý nástroj.
Výhodou bitcoinu je i jeho transparentnost. Transakce lze vysledovat zpětně, i když to má svá úskalí pro soukromí. V zemích, kde stát sleduje každý pohyb peněz, může být veřejná povaha blockchainu paradoxně problémem.
Dědictví a etika
Podle kryptografa Adama Backa, který je citován přímo v dokumentaci bitcoinu, má systém vnitřní rovnováhu a není třeba ho zásadně měnit. Právě jeho stabilita prý zajišťuje dlouhodobou odolnost vůči snahám o zásah zvenčí – ať už politický, právní nebo technologický.
Zároveň ale varuje před tím, aby většina bitcoinů skončila ve fondech a ztratila decentralizaci. Komunita by si podle něj měla udržet vliv a připravit se i na budoucí rizika, jako jsou kvantové počítače. I pokud se nikdy neobjeví, dává smysl být připraven.
Zaměnitelnost bitcoinů s problematickou historií zůstává otevřená. Back přirovnává sledování jejich původu ke genetice – po pár generacích už stejně nelze nic smysluplně vyvozovat. I proto se část odborníků staví proti stigmatizaci „špinavých mincí“, které by mohly být ve výsledku technicky i právně čisté.