Německá kontrarozvědka udělala překvapivý krok – stranu Alternativa pro Německo (AfD) zařadila mezi pravicové extremisty. Tím si usnadnila její sledování. AfD přitom není žádný okrajový hráč, ale aktuálně nejsilnější opoziční síla v zemi. Informovala o tom agentura Reuters či server BBC.
Rozhodnutí stojí na rozsáhlé analýze, která čítá přes tisíc stran. Podle Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV) vychází strana z představ o „národu definovaném etnicky a původem“. To má podle úřadu pošlapávat důstojnost mnoha lidí a jít přímo proti základům demokracie. Zpráva zmiňuje i jasný protiimigrační a protiislámský tón, který podle vyšetřovatelů jen přiživuje strach a nevraživost vůči menšinám.
🇩🇪 The #German domestic intelligence service #BfV on Friday classified the Alternative for Germany (#AfD) as a right-wing extremist group, citing numerous instances of the party trying to "undermine the free, democratic" order.
— FRANCE 24 English (@France24_en) May 2, 2025
Read more ➡️ https://t.co/gFHYCzEyzB pic.twitter.com/GWUo3dhAPg
Strana reagovala ostrou kritikou. Spolupředsedové Alice Weidel a Tino Chrupalla označili rozhodnutí za politicky motivované a jako „zasazení rány demokracii“. Vedení AfD se proti nálepce extremistů ohrazuje a avizuje, že se bude bránit u soudu. Označení ale nemusí zůstat jen na papíře – může mít konkrétní dopady. Strana může přijít o část veřejného financování a hrozí jí i problémy s náborem nových členů.
Extremistická rétorika
Rozhodnutí kontrarozvědky přichází jen pár týdnů po volbách, které pro AfD znamenaly historický úspěch. Získala 152 křesel a stala se druhou nejsilnější frakcí v Bundestagu. Jeho viceprezidentka Andrea Lindholz varovala, že předsednictví výborů pro AfD je teď „téměř nemyslitelné“. Debatuje se také o možnosti zákazu strany, ačkoli takové rozhodnutí může padnout pouze prostřednictvím vlády, parlamentu nebo ústavního soudu.
AfD dlouhodobě čelí kritice za extremistickou rétoriku. Její představitelé například otevřeně zpochybňují rovnoprávnost občanů s migračním původem, zejména z muslimských zemí. Letos Weidel veřejně použila termín „remigrace“, často chápaný jako výzva k hromadné deportaci migrantů – přesto se vůči tomuto výkladu ohradila.
Podpora doma i ze zahraničí
Podpora strany roste navzdory několika skandálům. Její popularitu posilují i někteří zahraniční aktéři. Těsně před volbami stranu podpořil americký viceprezident J. D. Vance i Elon Musk, který Weidel hostil v živém přenosu na platformě X a vyzýval Němce, aby volili AfD.
Německá politika se tak ocitá v napjaté situaci. Stranu, která ještě před dekádou vznikla jako protest proti euru, dnes úřady otevřeně označují za hrozbu pro demokracii. Otázkou zůstává, zda to povede k její izolaci, nebo k dalšímu posílení pocitu „oběti systému“, na který strana ráda sází.
