4.2 C
Czech
Neděle 7. prosince 2025
ZprávyBavorský premiér žádá snížení počtu žádostí o azyl v Německu pod 100.000...

Bavorský premiér žádá snížení počtu žádostí o azyl v Německu pod 100.000 ročně

Na méně než 100.000 ročně by podle bavorského premiéra Markuse Södera mělo Německo omezit počet přijímaných žádostí o azyl. Vyzval k tomu v rozhovoru poskytnutém veřejnoprávní stanici ARD. Letos přitom bude podaných žádostí zřejmě více než dvojnásobek jím navrhovaného počtu. Nápad podpořil i předseda nejmenší vládní strany FDP Christian Lindner. Po několika útocích spáchaných migranty a po volbách v Sasku a Durynsku, které ovládla protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), se v Německu vede debata o zpřísnění migrační politiky. Přidaly se do ní také obce, které požadují zefektivnění deportací.

„Číslo musíme dostat hluboko pod 100.000,“ řekl s odkazem na roční počet žádostí o azyl Söder, který je také předsedou konzervativní bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU). Německo je podle něj následky migrace a integrací „přetížené“. To se podle něj týká nejen nedostatku bytů či míst ve školkách, ale země je podle něj přetížená částečně i „z kulturního hlediska“. „V mnoha německých městech se němečtí obyvatelé už vůbec necítí jako doma,“ řekl.

Podle německých statistik podali cizinci v Německu do konce července zhruba 153.000 žádostí o azyl, do konce roku by to mohlo být až 263.000. V roce 2023 to bylo 352.000 žádostí.

CSU je sesterskou stranou Křesťanskodemokratické unie (CDU), která má organizace ve všech spolkových zemích kromě Bavorska. Unie CDU/CSU je na spolkové úrovni v opozici. Šéf CDU Friedrich Merz nyní po vládě požaduje, aby výrazně zpřísnila migrační politiku. Debatu rozproudil především srpnový teroristický útok v Solingenu, při kterém neúspěšný žadatel o azyl ze Sýrie na městských slavnostech zabil tři lidi a osm dalších zranil. Náboj jí pak dodaly volby ve východoněmeckých spolkových zemích Sasku a Durynsku, v nichž získala protiimigrační AfD přes 30 procent hlasů. Durynské volby strana dokonce vyhrála a k vítězství míří i v zemských volbách v Braniborsku za dva týdny.

Vláda kancléře Olafa Scholze po útoku v Solingenu představila „bezpečnostní balíček“, který má německou migrační politiku zpřísnit. Vláda, opozice a spolkové země o něm jednaly minulý týden, v úterý by se měla uskutečnit další schůzka. Podle Merze ovšem vláda nejde dostatečně daleko, CDU požaduje například odmítání migrantů přímo na hranicích. Vládní sociální demokraté (SPD) a zelení jsou skeptičtí, je to podle nich mimo jiné neslučitelné s evropským právem. „Na hranicích přitom už odmítáme, máme i kontroly,“ řekl v neděli v rozhovoru s ZDF Scholz. Podle ministerstva vnitra byl od loňského října přímo na hranici odmítnut vstup 30.000 lidem.

Na Söderovu stranu se ovšem přidal i předseda nejmenší strany vládní koalice, liberálních svobodných demokratů Lindner. Hranici 100.000 žádostí o azyl ročně, jak ji navrhl Söder, si podle vyjádření poskytnutého ARD „dokáže představit“. „Určitá forma“ odmítání žadatelů o azyl na hranicích je podle něj nutná. Pro Lindnerovu FDP zemské volby v Sasku a Durynsku skončily fiaskem, strana se nedostala do ani jednoho ze sněmů.

AfD podle stanice ntv mezitím schválila usnesení, podle kterého bude boj proti „nelegální masové imigraci“ tématem číslo jedna před volbami do Spolkového sněmu, které se uskuteční příští rok na konci září.

Do debaty o migraci se nově zapojily také obce. Předseda Svazu německých měst a obcí André Berghegger listu Rheinische Post řekl, že by měla vzniknout „pracovní skupina Deportace“, která by urychlila a zefektivnila vyhošťování neúspěšných žadatelů o azyl. Za smysluplné označil také to, aby „byly německé hranice kontrolovány tak dlouho, dokud nezačne platit evropská azylová reforma“. Mluvčí německého ministerstva vnitra v pátek řekl, že Berlín prodlouží kontroly na hranici s Českem, Polskem, Rakouskem a Švýcarskem. Na české hranici měly stacionární kontroly podle dosavadních plánů skončit v polovině prosince.

Reklama

Doporučujeme

Hegseth oznamuje konec „utopického idealismu“ americké politiky

Americký ministr obrany Pete Hegseth ostře přepsal zásady americké zahraniční a bezpečnostní politiky. V projevu na Reaganově fóru vyhlásil konec poválečného idealismu, slíbil tvrdší realismus a vyslal signál spojencům, že USA čekají na jejich větší aktivitu. Zároveň bránil kontroverzní vojenské akce v Karibiku, které si vyžádaly desítky obětí a vyvolaly debatu o jejich legalitě.

Musk po pokutě pro X vyzval ke zrušení EU

Elon Musk se ostře pustil do Evropské unie poté, co Brusel jeho síti X vyměřil pokutu 120 milionů eur. Americký miliardář na své platformě vyzval ke zrušení EU a obvinil ji z cenzury. Do sporu se vložili i američtí politici, kteří krok Evropské komise označují za útok na americké technologické firmy a svobodu projevu.

Netflix kupuje Warner Bros a Hollywood vře

Netflix oznámil obří akvizici studia Warner Bros a streamovací služby HBO Max. Místo úlevy nebo nadšení dorazila do Hollywoodu vlna vzteku. Tvůrci, odbory i provozovatelé kin se obávají dopadů, které mohou zasáhnout celé odvětví od pracovních míst po budoucnost filmů v kinech.

Na východě Konga pokračují intenzivní boje jen pár hodin po podpisu mírové dohody

Na východě Konga se dnes rozhořely intenzivní boje mezi tamní armádou a povstaleckým hnutím M23 podporovaným sousední Rwandou. Stalo se to pouhý den poté, co konžský prezident Felix Tshisekedi a jeho rwandský protějšek Paul Kagame podepsali v Bílém domě mírovou dohodu, ve které se zavázali k ukončení bojů a ke stabilizaci situace, píše agentura Reuters.

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda dnes oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šary ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.

Pákistán a Afghánistán se ostřelují, strany se navzájem viní z porušení klidu

Pákistánské a afghánské jednotky se dnes silně ostřelovaly přes společnou hranici v okrese Spínbuldak. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců. Podle agentury Reuters však zatím nebyly hlášeny žádné oběti, ani škody.

Trump se poprvé sešel s mexickou prezidentkou Sheinbaum

Po více než deseti měsících v úřadě se americký prezident Donald Trump poprvé setkal s mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaum, s níž opakovaně na dálku jednal o omezování počtu migrantů mířících do USA či zavádění cel na mexické zboží. Na osobní setkání došlo až při losování mistrovství světa ve fotbale, ačkoli američtí prezidenti často o schůzku s vůdci klíčového jižního souseda usilují mnohem dříve po nástupu do úřadu, napsala agentura AP.

Pokrok k míru závisí na Rusku, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci Spojených států a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o mír a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i dnes.

Pentagon skupuje klíčové minerály a brzdí klimatické cíle

Kritické suroviny potřebné pro rozvoj obnovitelných zdrojů končí stále častěji v armádních skladech. Pentagon zrychluje hromadění minerálů, zatímco experti varují, že tím zpomaluje globální klimatické úsilí i dostupnost materiálů pro zelené technologie.

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli balonům z Běloruska,

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.

Nad francouzskou základnou s jadernými ponorkami se objevily drony

Několik dronů přeletělo nad francouzskou ponorkovou základnou na poloostrově Île Longue na západě země. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na vyjádření četnictva. Prokuratura později odpoledne oznámila, že případ vyšetřuje. Na základně nedaleko bretaňského Brestu jsou umístěny francouzské jaderné ponorky s balistickými střelami (SNLE).

Po krátkém boji s těžkou nemocí zemřel oblíbený moderátor Patrik Hezucký (†55)

Český éter i televizní svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel moderátor a herec Patrik Hezucký, dlouholetý hlas Ranní show na Evropě 2. Stanice uvedla, že v posledních měsících řešil vážné zdravotní potíže a poslední týdny strávil v nemocnici.

Papež rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků

Papež Lev XIV. rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků, která vznikla ke konci pontifikátu tehdy už nemocného papeže Františka. Uvedla to dnes agentura AP, podle níž jde o dosud nejvýraznější krok k nápravě problematických rozhodnutí učiněných za papeže Františka.

Čínský konkurent Nvidie překvapil investory skokovým růstem

Čínská firma Moore Threads, kterou založil bývalý manažer Nvidie v Pekingu, zažila na šanghajském trhu Star Market raketový vstup na burzu. Akcie během prvního dne vystoupaly na několikanásobek upisovací ceny, což ukazuje, jak silně investoři sázejí na snahu Číny osamostatnit se v oblasti čipů pro umělou inteligenci.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama