-10.2 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
ZprávyMaďarský zákon může z ukrajinských uprchlíků udělat bezdomovce

Maďarský zákon může z ukrajinských uprchlíků udělat bezdomovce

V Maďarsku vstoupil v platnost nový zákon, který hrozí vyhnat tisíce ukrajinských uprchlíků na ulici. Nebo zpět na Ukrajinu. Informovaly o tom servery BBC či Euronews.

Nařízení omezuje státní podporu Ukrajincům na ty, kteří pocházejí z částí Ukrajiny přímo postižených boji způsobenými ruskou invazí. Na seznamu, který bude maďarská vláda každý měsíc aktualizovat, je podle BBC třináct ukrajinských regionů. Žádný z nich se nenachází v nejzápadnější části země.

Podle údajů Vysokého komisariátu OSN pro uprchlíky bylo na konci minulého měsíce v Maďarsku registrováno něco přes 46 000 ukrajinských uprchlíků, kteří požádali o dočasnou ochranu. To je status, který jim byl přiznán na základě evropské legislativy uplatněné krátce po invazi 24. února 2022. Dává jim právo pobývat v některém z členských států EU.

Většina vysídlených osob si bydlení platí sama nebo je ubytována u přátel, rodiny či dobrovolníků. Maďarský helsinský výbor (skupina pro lidská práva) však odhaduje, že přibližně 4 000 osob, které nemají dostatek prostředků, se ubytovaly v ubytování financovaném státem. Až 3 000 z nich již nemá na ubytování nárok.

Problém je i dvojí občanství

Podle skupin na ochranu lidských práv jsou nejzranitelnější příslušníci romské etnické menšiny z nejzápadnější Zakarpatské oblasti, kteří dosud žijí v útulcích, jež se nyní uzavřou.

Jejich situaci komplikuje skutečnost, že mnozí z nich mají dvojí ukrajinsko-maďarské občanství. Jinde v Evropské unii jim tak byla pomoc odmítnuta s odůvodněním, že mají maďarské občanství.

Agentura OSN pro uprchlíky uvedla, že změna zákona bude znamenat, že odhadem 2 000-3 000 uprchlíků „ztratí přístup k dotovanému ubytování“.

Záleží na poslední oficiální adrese

„Mnozí z nich čelí značným překážkám při zajišťování náhradního bydlení kvůli nedostatku finančních prostředků, ale také neochotě majitelů pronajímat,“ uvedl UNHCR. „Pro mnohé bude mít změna za následek ztrátu zaměstnání a dopad na zápis do škol. To ohrozí dosavadní pozitivní výsledky integrace.“

Podle nového zákona mají na státní podporu, která zahrnuje bezplatné bydlení a základní měsíční částku, nadále nárok pouze Ukrajinci, jejichž poslední oficiální adresa na Ukrajině byla v oblasti „přímo postižené vojenskými operacemi“.

Vládní nařízení č. 134 mění právní předpisy z roku 2022 a ze začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu. Přijato bylo v červnu a vešlo v účinnost 21. srpna.

V rozporu s právem EU

Vystěhovávání již začalo, uvedl šéf skupiny András Léderer v telefonickém rozhovoru pro Euronews z Kocs, zhruba 70 km západně od hlavního města Budapešti. Dnes ráno bylo podle něj z dočasného ubytování ve vesnici vykázáno asi 120 uprchlíků, z toho dvě třetiny dětí.

 „Ti lidé tu jen tak stojí, nemají kam jít,“ řekl odpoledne Léderer. Maďarský helsinský výbor se domnívá, že postup maďarské vlády je podle práva EU nezákonný.

Poté, co tak exekutiva EU již několikrát učinila, navrhla v červnu prodloužení dočasné ochrany ukrajinských uprchlíků o další rok do 4. března 2026. 25. června to schválila většina členských států EU. Náklady budou z velké části hrazeny ze stávajících rozpočtových prostředků EU.

Reklama

Doporučujeme

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.

Vězni v Guatemale ovládli tři věznice a drží desítky rukojmích

Vězni v Guatemale v sobotu koordinovaně ovládli tři věznice a vzali nejméně 46 rukojmích. Mezi zadrženými jsou hlavně dozorci, podle úřadů také další zaměstnanci vězeňské služby. Bezpečnostní složky se snažily převzít kontrolu nad areály a vyjednat propuštění zajatých.

Pentagon připravil 1500 vojáků pro případné nasazení v Minnesotě

Pentagon nařídil zhruba 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení do Minnesoty. Jde o reakci na napětí ve státě, kde už několik dní pokračují protesty namířené proti federálním imigračním agentům a kde prezident Donald Trump ve čtvrtek 15. ledna 2026 veřejně zvažoval použití zákona o povstání.

Za protesty v Íránu, při nichž umírali lidé, mohou USA, tvrdí íránský lídr Chameneí

Nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí obvinil USA a prezidenta Donalda Trumpa z přímé odpovědnosti za násilí, oběti na životech a destabilizaci země během nedávných masových protestů. Uvedl to ve svém sobotním projevu, v němž se poprvé rozsáhleji vyjádřil k událostem, které Írán zasáhly od konce prosince.

Brusel hodlá vyloučit čínské technologie z kritické infrastruktury

Evropská komise plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z EK.

Ugandská armáda odmítla tvrzení opozice, že den po volbách unesla jejího lídra

Mluvčí ugandské armády dnes odmítl páteční tvrzení opozice, že její prezidentský kandidát Bobi Wine byl unesen vojáky. V Ugandě by měly být dnes zveřejněny výsledky čtvrtečních prezidentských a parlamentních voleb, napsala agentura AFP. V pátek po sečtení zhruba 80 procent hlasů vedl podle ústřední volební komise s asi 74 procenty autoritářský prezident Yoweri Museveni, který je hlavou této padesátimilionové země od roku 1986.

Rusko v noci zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti

Rusko, které bezmála čtyři roky pokračuje ve válce proti Ukrajině, v noci na dnešek zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě sousední země. Šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža na telegramu oznámil, že ruské drony a dělostřelectvo způsobily škody ve městech Nikopol, Marhanec a Pokrovsk, ale nikdo nebyl zraněn. Rusko nejnověji ohlásilo, že jeho vojáci obsadili obec Pryluky v Záporožské oblasti. Moskva zároveň sdělila, že ruská protivzdušná obrana dnes ráno zničila desítku ukrajinských dronů mířících na blíže neupřesněné cíle v Astrachaňské, Rostovské a Volgogradské oblasti.

Máslo zlevňuje, dovoz a sezona drží ceny nízko

Po týdnech vysokých cen přichází v obchodech obrat: máslo zlevňuje i po Vánocích a v některých akcích se dostává na ceny, které tu dlouho nebyly. Řetězce se předhánějí ve slevách a lidé nakupují hlavně v letákových akcích.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama