4.8 C
Czech
Sobota 6. prosince 2025
ZprávyDesítky tisíc lidí v Izraeli opět demonstrovaly za dohodu o propuštění rukojmích

Desítky tisíc lidí v Izraeli opět demonstrovaly za dohodu o propuštění rukojmích

Desítky tisíc lidí v sobotu večer opět demonstrovaly v Tel Avivu a dalších izraelských městech za propuštění rukojmích, které zadržuje od loňského října v Pásmu Gazy palestinské hnutí Hamás. Demonstranti požadovali také předčasné volby. Nespokojení lidé izraelskou vládu viní, že nedělá dost pro dohodu o příměří v Gaze, která by zajistila propuštění lidí unesených Hamásem. Policie použila opět vodní děla, aby rozehnala lidi blokující dálnici v Tel Avivu. Několik lidí zatkla, informoval server The Times of Israel (ToI).

„Netanjahu obětuje naši zemi a posílá naše blízké na smrt kvůli politickým důvodům,“ citoval deník Haarec prohlášení organizátorů protestů, mezi nimiž jsou příbuzní rukojmích. „Dokud bude Netanjahu u moci, unesení se nevrátí… Netanjahu vede Izrael k totální zkáze,“ uvedli rovněž příbuzní unesených s odkazem na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Ten čelí dlouhodobě kritice, že upřednostňuje cíl „úplného zničení Hamásu“ před záchranou rukojmích.

Stovky lidí také demonstrovaly v sobotu večer opět před Netanjahuovou oficiální rezidencí v Jeruzalémě. „Vyzývám všechny, kdo jsou zodpovědní za selhání a masakr ze 7. října – celé vedení armády, vedení (tajné služby) Šin Bet a celou izraelskou vládu, zejména Benjamina Netanjahua, aby přijali zodpovědnost a okamžitě odstoupili,“ prohlásil na demonstraci v Jeruzalémě generál izraelské armády ve výslužbě Noam Tibon.

Palestinští ozbrojenci z Hamásu a jeho spřízněných frakcí loni 7. října při teroristickém útoku na Izrael zabili na 1200 lidí a dalších asi 250 unesli do Pásma Gazy, na což Izrael zareagoval zahájením masivního bombardování Pásma Gazy, kde Hamás vládne, a pozemní vojenskou operací. Odveta si podle úřadů v Gaze ovládaných Hamásem vyžádala už na 35.000 obětí z řad Palestinců a v Pásmu Gazy způsobila humanitární krizi, v níž stovky tisíc civilistů hladoví a desítky dětí podle úřadů OSN zemřely kvůli podvýživě.

Podle ToI zůstává v zajetí 128 rukojmích, z nichž nejméně 36 je mrtvých. Stovku unesených Hamás propustil koncem listopadu výměnou za palestinské vězně, většinou ženy a mladistvé, při dosud jediném příměří v této válce. Čtyři rukojmí propustil už před tímto příměřím. Tři unesené zachránila izraelská armáda při pozemní operaci v Gaze, další tři ale při jiné záchranné operaci omylem zastřelila, napsal server ToI.

Hamás drží jako rukojmí podle ToI i dva Izraelce, kteří do Gazy přešli sami v letech 2014 a 2015, podle některých zdrojů trpí Avera Mengistu a Hišám Saíd psychickými problémy. Mezi mrtvými, o jejichž vydání Izrael rovněž jedná, jsou i dva izraelští vojáci Oron Šaul a Hadar Goldin, kteří zemřeli v Gaze při operaci Ochranné ostří v roce 2014.

Reklama

Doporučujeme

Netflix kupuje Warner Bros a Hollywood vře

Netflix oznámil obří akvizici studia Warner Bros a streamovací služby HBO Max. Místo úlevy nebo nadšení dorazila do Hollywoodu vlna vzteku. Tvůrci, odbory i provozovatelé kin se obávají dopadů, které mohou zasáhnout celé odvětví od pracovních míst po budoucnost filmů v kinech.

Na východě Konga pokračují intenzivní boje jen pár hodin po podpisu mírové dohody

Na východě Konga se dnes rozhořely intenzivní boje mezi tamní armádou a povstaleckým hnutím M23 podporovaným sousední Rwandou. Stalo se to pouhý den poté, co konžský prezident Felix Tshisekedi a jeho rwandský protějšek Paul Kagame podepsali v Bílém domě mírovou dohodu, ve které se zavázali k ukončení bojů a ke stabilizaci situace, píše agentura Reuters.

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda dnes oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šary ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.

Pákistán a Afghánistán se ostřelují, strany se navzájem viní z porušení klidu

Pákistánské a afghánské jednotky se dnes silně ostřelovaly přes společnou hranici v okrese Spínbuldak. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců. Podle agentury Reuters však zatím nebyly hlášeny žádné oběti, ani škody.

Trump se poprvé sešel s mexickou prezidentkou Sheinbaum

Po více než deseti měsících v úřadě se americký prezident Donald Trump poprvé setkal s mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaum, s níž opakovaně na dálku jednal o omezování počtu migrantů mířících do USA či zavádění cel na mexické zboží. Na osobní setkání došlo až při losování mistrovství světa ve fotbale, ačkoli američtí prezidenti často o schůzku s vůdci klíčového jižního souseda usilují mnohem dříve po nástupu do úřadu, napsala agentura AP.

Pokrok k míru závisí na Rusku, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci Spojených států a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o mír a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i dnes.

Pentagon skupuje klíčové minerály a brzdí klimatické cíle

Kritické suroviny potřebné pro rozvoj obnovitelných zdrojů končí stále častěji v armádních skladech. Pentagon zrychluje hromadění minerálů, zatímco experti varují, že tím zpomaluje globální klimatické úsilí i dostupnost materiálů pro zelené technologie.

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli balonům z Běloruska,

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.

Nad francouzskou základnou s jadernými ponorkami se objevily drony

Několik dronů přeletělo nad francouzskou ponorkovou základnou na poloostrově Île Longue na západě země. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na vyjádření četnictva. Prokuratura později odpoledne oznámila, že případ vyšetřuje. Na základně nedaleko bretaňského Brestu jsou umístěny francouzské jaderné ponorky s balistickými střelami (SNLE).

Po krátkém boji s těžkou nemocí zemřel oblíbený moderátor Patrik Hezucký (†55)

Český éter i televizní svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel moderátor a herec Patrik Hezucký, dlouholetý hlas Ranní show na Evropě 2. Stanice uvedla, že v posledních měsících řešil vážné zdravotní potíže a poslední týdny strávil v nemocnici.

Papež rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků

Papež Lev XIV. rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků, která vznikla ke konci pontifikátu tehdy už nemocného papeže Františka. Uvedla to dnes agentura AP, podle níž jde o dosud nejvýraznější krok k nápravě problematických rozhodnutí učiněných za papeže Františka.

Čínský konkurent Nvidie překvapil investory skokovým růstem

Čínská firma Moore Threads, kterou založil bývalý manažer Nvidie v Pekingu, zažila na šanghajském trhu Star Market raketový vstup na burzu. Akcie během prvního dne vystoupaly na několikanásobek upisovací ceny, což ukazuje, jak silně investoři sázejí na snahu Číny osamostatnit se v oblasti čipů pro umělou inteligenci.

Němečtí poslanci schválili sporný důchodový balík

Německý Spolkový sněm dnes navzdory dřívějšímu odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj vyvolal v posledních týdnech krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze. Proti se totiž postavila část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU. Podle nich představují některá z opatření příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby, má i prvek povinnosti

Němečtí poslanci dnes schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Na řadě míst Německa dnes proti zákonu protestovali žáci a studenti německých škol.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama