Jablonec nad Nisou 15. dubna 2024 (PROTEXT) – Správný čas k nákupu je možná právě nyní, dává ke zvážení obchodní ředitel České mincovny Aleš Brix. Kouzlo zlata spočívá mimo jiné v tom, že co se dalo pořídit za jeho půl kilogramu před 50 lety, je k mání za stejný ekvivalent i teď. Předpovědi, že má cena zlata cenový strop, se nepotvrdily.
Hranice dva tisíce dolarů za trojskou unci zlata je dávno minulostí, aktuálně se tento drahý kov prodává nad 2330 dolary. Dá se vůbec odhadnout, kam až se může cena zlata vyšplhat, a jaké jsou faktory, které ji táhnout vzhůru?
Je to poměrně složitá záležitost. Skutečností je, že v současnosti jsou obrovským faktorem nákupy centrálních bank, zejména to řeší Číňané, Indové, Turci a Němci. A to, že banky nakupují zlato do svých rezerv, zvyšuje poptávku, a tudíž cenu. Zároveň platí, že zájem o investice do zlata se projevuje především v krizových letech. Momentálně je to asi o zajištění, kdy se banky nebo investiční firmy snaží dívat do budoucna způsobem, co bude… Češi paradoxně spíše vnímají, že zlato je aktuálně vysoko a je drahé. Ale je otázka, jestli je to při současném vývoji ten správný pohled.
Proč?
Například Čína povolila zhruba před deseti lety nákupy do soukromého vlastnictví zlata, a od té doby roste tamní poptávka neskutečným způsobem. Loni nakoupil čínský bankovní sektor přes 700 tun zlata a soukromý sektor dvojnásobek. Česká čísla ukazují, že v posledním období, po nástupu nového guvernéra ČNB, se i tady přístup ke zlatu změnil. Cílem centrální banky je mít 100 tun zlata. Je to změna trendu. Je pravda, že Češi už historicky nakupovali více zlata než ČNB. V minulosti rozhodně. Jde o to, jestli je na místě vyčkávání, které panuje v Evropě obecně, zda je správný přístup, že si počkáme, až půjde zlato zase dolů. A ono se to velmi pravděpodobně asi nestane. Predikce za nás jsou takové, že můžete skončit na třech tisících dolarů za čtyři, pět let. Možná i dříve, když se stane něco, co neumíme odhadnout. Třeba kdyby se Čína rozhodla eskalovat napětí v regionu s Tchaj-wanem, nebo stupňování doutnajícího konfliktu Íránu a USA na pozadí konfliktu Izraele v Palestině. Byl jsem na konferenci v Dubaji na konci loňského roku, a tam se velmi otevřeně mluvilo o vzniku třetí měny, která by měla být rezervní. Jmenuje se BRICS a má být krytá zlatem. Měla by vytvořit protiváhu stávajícím světovým ekonomikám a dolaru jako nejrozšířenější světové rezervní měně. Uvažují o ní Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jižní Afrika a spousta další nejen afrických zemí. Otázkou je, kdy se jim to povede. Není to v nedohlednu…
Měl by tento projekt váhu?
Bezesporu. Je rozumně vymyšlený. Už jen populace těchto zemí představuje skoro 40 procent celosvětové populace se značným HDP (více než 30 % v roce 2030), takže to má váhu jako hrom. Určitě by to mělo vliv na spoustu dalších věcí. Vše se promítá do toho, kde dnes osciluje poptávka. Je to o ztrátě vlivu na straně jedné a jeho posílení na té druhé. Pokud převládá v Česku názor, že je zlato drahé a jeho cena odrazuje, můžeme se na to – v kontextu situace a dalšího možného vývoje –dívat i tak, že jde o momentálně nejzajímavější cenu s výhledem dopředu.
Jsou zmíněné krize katalyzátorem poptávky po zlatě?
Skutečně razantní nástup zájmu o zlato přišel s úderem „tvrdého“ covidu. Byl to extrém. Zavřeli jsme prodejny a nedělali nic jiného, stejně jako všichni ostatní obchodníci na světě, než objednávali zlato po telefonu. Lidé volali a brali cokoli. Vyřizovali jsme v řádu stovky až tisíce objednávek. Byla regulérní panika z toho, co se stane, a lidé cítili potřebu se zabezpečit.
Jak je tomu nyní?
Lidé odcházejí z tzv. papírového zlata, vyměňují ho za peníze nebo za fyzické zlato. Mluví se až o 35 miliardách dolarů. Ta změna je markantní. Je tady určité paralela s kryptoměnami: ochota nakupovat bitcoin je podobná chuti mít zlato. Důležitým impulsem je rovněž inflace. Dobře se s tím pracuje marketingově. Vlády sahají po ořezávání benefitů, státních příspěvků, a lidé se logicky dívají po něčem, kde by mohli své peníze lépe zhodnotit, nebo aspoň ochránit.
V jaké rovnováze jsou poptávka po zlatě a jeho těžba?
Korelace je zjevná. V momentě, kdy cena zlata nebo kovu obecně roste a obchodník ho dokáže prodat za vyšší cenu, navíc s výhledem dejme tomu osmi, deseti, patnácti let, tak se otevřou nové doly. Má to nějakou dohlednost, která ale může skončit, a doly se utlumí a těžba se omezí. Existuje také závislost mezi cenou a těžbou, i z pohledu investic do akcií důlních společností.
Jaký je vůbec v Česku podíl zájmu o investice do zlata?
My tady nejsme proto, abychom klientům říkali, že by měli vše dávat do drahých kovů. Máme však srovnání s jinými zeměmi, a příkaz doby by mohl i znít „Máš peníze, kupuj zlato, nemáš peníze, prodej zlato“. Takto to funguje. Využívají toho lidé z nejběžnějších vrstev obyvatel v Evropě. Na západ od nás se říká, že drahé kovy činí v portfoliu těchto lidí pět, šest, až třeba 12 a 15 procent. V České republice jsou to zatím jednotky procent. K tomu příkladu, jak se chovají možná více informovaní a vzdělaní lidé v západní zemích, máme pořád ještě daleko. Přitom to, že Češi sedí na volných penězích, víme, a vědí to oni sami. Nedávno jsme si dělali statistiku, z níž vyplynulo, že Češi mají na běžných účtech bezmála tři biliony korun. Tolik to dříve nebylo. Pokud má člověk stovky tisíc, dává smysl přemýšlet, co s těmi penězi udělat. Stále tu však převládá konzervativní přístup.
Jaký byl mohl znít argument, aby Češi tento opatrný postoj přehodnotili?
Když si vezmeme běžné auto, tak před čtyřiceti lety, nějaké to embéčko, stálo půl kilogramu zlata. Dneska stojí kilogram zlata milion sedm set korun, a za tyto peníze, přesněji řečeno za jejich půlku, se dá také pořídit slušné auto. Pořád je to půl kilogramu zlata. A to je to, co dělá zlatu jeho atraktivitu. Je drahé, ale zároveň peníze ztrácejí hodnotu. Zlato dohání, co mu bylo umožněno zrušením vazby na dolar. Když dnes někdo přijde s tím samým kusem zlata jako před třiceti, čtyřiceti lety, dostane za něj úplně srovnatelný produkt jako v tehdejší době. To je ta genialita. Navíc nevím o ničem, co by se dá běžně „z ulice“ koupit bez 21 procent DPH.
U těch, kteří na tyto argumenty slyší – převládá trend nakoupit drahý kov a nechat ho v trezoru, nebo je spíše tendence s ním aktivně obchodovat?
V Česku máme zkušenost s tím, že si lidé spíš vytváří jakoby zázemí pro sebe a rodinu. Jsou to jejich rezervy. S přibývajícím časem, třeba od doby, kdy jsme dali před několika lety na trh minci Českého lva, je ale vidět, jak roste ochota se zlatem aktivně pracovat. Týká se těch, kdo koupili zlato před vícero lety, stejně jako těch, co k němu přicházejí až teď. A jsme zase u té správné otázky: Už nastal čas zlato koupit, něco si počkat? Za mne ty indicie mluví o tom, že cena půjde zřejmě dále nahoru.
Co stříbro?
Tam není ta výhoda osvobození od DPH, na druhou stranu je cenově dostupnější. Máme klienty, kteří preferují nakupovat stříbro ve velkých objemech, a to i s relativní pravidelností. Investiční mince ve štůčkách, či stříbro v nějakém uměleckém provedení, pokud to má přidanou hodnotu. Lidé říkají, že je dlouhodobý kov, takže může mít tu zajímavou projekci v brzké budoucnosti. Má kam růst.
Autor: Česká mincovna
Česká mincovna v číslech
2022
Oběživo pro ČNB 63 mil. kusů
Ražby z drahých kovů * téměř 380 tisíc kusů (ČNB a vlastní emise České mincovny)
2023
Oběživo pro ČNB přes 31 mil. kusů
Ražby z drahých kovů * téměř 430 tisíc kusů (ČNB a vlastní emise České mincovny)
*včetně vysokohmotnostních mincí (tj. větší než 5 OZ/trojská unce)
ČTK Connect ke zprávě vydává obrazovou přílohu, která je k dispozici na adrese http://www.protext.cz.
