Britský soud se v pondělí rozhodl nevydat zakladatele portálu WikiLeaks Juliana Assange do Spojených států, kde měl čelit obviněním ze špionáže za zveřejnění tajných amerických dokumentů. Soud tak rozhodl na základě toho, že je zde kvůli jeho duševnímu zdraví riziko sebevraždy. Informovala o tom agentura Reuters.
Devětačtyřicetiletý Australan Julian Assange čelí obvinění ze zveřejnění obrovského množství důvěrných vojenských záznamů a diplomatických zpráv.
Do širšího povědomí se dostal portál WikiLeaks, který založil, v roce 2010. Tehdy zveřejnil tajné video americké armády, které zachycuje útok vrtulníků Apache v Bagdádu v roce 2007, při kterém zahynulo několik lidí včetně dvou zpravodajců agentury Reuters.
Američtí prokurátoři a bezpečnostní činitelé považují Assange za nebezpečného nepřítele státu. Jeho jednání totiž dle nich ohrozilo životy agentů, jelikož jejich jména byla v materiálech uvedena.
Někteří ho ovšem považují za hrdinu. Dle svých příznivců odhalil provinění Ameriky ve válkách v Iráku a Afghánistánu a jeho stíhání je útokem na žurnalistiku a svobodu projevu.
Lidé oslavující v Londýně poté, co soud rozhodl, že zakladatel WikiLeaks Julian Assange by neměl být vydán do Spojených států. 
V rukách drží transparenty jako: „Pravda není zločin.“ 
Šéfredaktor WikiLeaks Kristinn Hrafnsson promlouvá po rozhodnutí s médii.
Jeho právníci uvedli, že pokud by byl vydán a shledán vinným ze špionáže, mohl by být poslán do vězení na 30 až 40 let. Státní zástupci ale tvrdí, že nebude čelit více než 63 měsícům vězení.
Britský soud ale rozhodl, že Julian Assange by neměl být vydán do Spojených států. Soudkyně Vanessa Baraitser odmítla žádost o vydání z rizika, že Australan spáchá sebevraždu, pokud by byl držen ve vězení v USA s maximální ostrahou. Podle ní trpí střední až těžkou klinickou depresí.
USA uvedla, že o vydání bude nadále usilovat a odvolá se k londýnskému vrchnímu soudu. Konečný výsledek tak bude nejspíše ještě vzdálený. Existuje také možnost, že by Joe Biden rozhodnutí stíhat Assangeho mohl zvrátit.
O Assangeovo vydání z Británie usilovalo nejprve Švédsko kvůli obvinění ze sexuálních zločinů. Tento případ v roce 2012 prohrál a uprchl na ekvádorské velvyslanectví v Londýně, kde strávil sedm let. Po odebrání azylu byl uvězněn. Americké ministerstvo spravedlnosti formálně požádalo Británii o vydání loni v červnu.
Právníci Assangea tvrdí, že obvinění jsou politicky motivovaná a ovlivněná americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Právní tým zastupující Spojené státy ovšem toto tvrzení zpochybnil a uvedl, že federálním státním zástupcům USA je při rozhodování zakázáno brát v úvahu politický názor.
