Ceny ropy v pondělí mírně vzrostly v důsledku obav z rozšíření konfliktu v Izraeli a Gaze do dalších regionů na Blízkém východě, upozornila televize BBC. Analytici však neočekávají jejich výrazný a dlouhodobý růst. Tedy za předpokladu, že nebude válka eskalovat, uvedla stanice CNBC.
Cena ropy Brent v pondělí vzrostla o 4,53 procenta na 88,41 dolaru za barel. Krátce nato se již prodávala o 3,88 procenta dráž. Cena americké lehké ropy WTI poskočila o 4,69 procenta na 88,67 dolaru za barel. Důvodem je podle BBC překvapivý sobotní útok palestinských militantů na Izrael.
Situace připomíná začátek války na Ukrajině, kdy po zahájení invaze prudce vzrostly ceny ropy. Analytici se ovšem podle CNBC domnívají, že izraelsko-palestinský konflikt nebude mít tak rozsáhlý dopad, ani jedna zúčastněná strana totiž není jejím významným producentem.
Oil prices jump 4% in the wake of Hamas attack on Israel 📈📈💹
— Time 2Trade Forex&Stock (@time2trade_fxst) October 9, 2023
It might go up further. Keep eye on the chart #fundamentalanalysis #Oilprices #Oil #MiddleEast #Hamas #Israel #forexsignals #IsraelPalestineWar pic.twitter.com/DYI6vi0jzP
Izrael se může pochlubit dvěma ropnými rafinériemi s celkovou kapacitou téměř 300 tisíc barelů denně. Země disponuje prakticky „nulovou produkcí ropy a kondenzátu,“ upozornil americký Úřad pro energetické informace (EIA).
Palestinská území podle EIA neprodukují žádnou ropu. „Aby měl tento konflikt trvalý a významný dopad na trhy s ropou, musí dojít k trvalému omezení dodávek nebo přepravy ropy,“ řekl Vivek Dhar z Commonwealth Bank.
V opačném případě bývá pozitivní reakce cen ropy dočasná, upozornil dále a odkázal přitom na historii. Snadno ji podle něj překonají jiné tržní síly. Potvrdil, že konflikt přímo neohrožuje žádné zdroje dodávek ropy.
Rizika eskalace jsou vysoká
I když Izrael ani Palestina nejsou významnými hráči na trhu s ropou, jejich konflikt se nachází na prahu klíčového regionu těžby i vývozu této komodity pro světové spotřebitele. Důležitý pro světové dodávky je Írán.
Teherán podporuje jak Hamás, který se k raketovému a pozemnímu útoku na Izrael přihlásil, tak Hizballách, který vypálil na Izrael desítky raket z Libanonu. Na přípravách úderu se podle listu The Wall Street Journal (WSJ) podílely íránské revoluční gardy.
Listu to potvrdili vysoce postavení činitelé Hamásu i Hizballáhu. Američané zatím nemají důkaz o přímém zapojení Íránu do konfliktu a Teherán to důrazně odmítá. Pokud by se zapojení Íránu potvrdilo, konflikt by mohl eskalovat.
„Pokud západní země oficiálně spojí íránské zpravodajské služby s útokem na Izrael, pak hrozí bezprostřední riziko pro dodávky a vývoz íránské ropy,“ řekl Dhar. S tím souhlasí i konzultant společnosti Facts Global Energy Iman Nasser.
„Dopad na ropu bude omezený, pokud neuvidíme, že válka mezi oběma stranami se rychle rozroste na válku regionální, do které se přímo zapojí USA a Írán a další podporovatelé obou stran,“ uvedl Nasser.
