Kolaps klíčového oceánského proudění může podle nové studie přijít už v roce 2025. Pokud se tyto životně důležité proudy zhroutí, dojde k vychýlení globálního klimatu z rovnováhy. Tropy budou ještě žhavější a část Evropy se naopak prudce ochladí. Vědci označují tuto událost jako bod zlomu, kterému se vyhneme jedině snížením emisí skleníkových plynů. Informovala o tom televize CNN.
Atlantická meridionální cirkulace (AMOC) je komplexní spletí oceánských proudů, dopravní oceánskou komunikací umožňující přenášet kyslík, živiny, uhlík, teplo a chlad mezi severoatlantickou oblastí a tropy.
Teplejší jižní vody jsou slanější a hustší a míří na sever, aby se ochladily. Ve vyšších zeměpisných šířkách klesají do hlubin a uvolňují spolu s tím teplo do atmosféry. V těchto hloubkách se zase ochladí.
A celý cyklus se opakuje. Jsou unášeny zpět na jih, kde se ohřejí a zase míří na sever pro ochlazení. AMOC je součástí životně důležitého Golfského proudu, ústředního topení Evropy, jemuž vděčíme za mírné klima.
Scientists warn that a crucial system in the Atlantic could shut down within a few decades, affecting „every person on the planet“ https://t.co/oqo80x257P
— CNN (@CNN) July 25, 2023
Tento systém oceánských proudů je jako tep Země. A podle nové studie vědců z Institutu Nielse Bohra a katedry matematických věd Kodaňské univerzity publikované v Nature Communications se brzy může stát, že ho už „nenahmatáme“.
Tyto proudy totiž mohou zkolabovat mnohem dříve, než jsme si mysleli. AMOC může přestat plnit svou funkci kdykoli mezi lety 2025 až 2095. Vědci k tomu podle CNN došli analýzou teploty mořské hladiny v severním Atlantiku od roku 1870 do roku 2020.
Teploty hladin oceánů jsou něco jako „otisky prstů“ a odrážejí „kondici“ této oceánské cirkulace. Přímo se však monitorují teprve od roku 2004. Experti proto museli změřit teploty v oblasti zvané severoatlantický subpolární gyr.
Dopady pocítíme všichni
Tato oblast je klíčovou složkou AMOC. Statistickým modelem pak ukázali klesající sílu a odolnost tohoto proudní. Od roku 2025 se otevře okno pro jeho kolaps, k němuž dojde do konce století s jistotou na 95 procent. Vědce tohle zjištění „vyděsilo“.
Před kolapsem tohoto systému varovala i agentura při OSN. Jeho příčinou je tání sladké vody z ledovců, která se dostává právě do severoatlantického subpolárního gyru. Sladká voda není tak hustá, proto neklesá k mořskému dnu a neochlazuje se.
Sladká voda jinak řečeno ředí tu slanou a oceánské proudy zpomaluje. Podle Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) k tomu sice dojde, ale je nepravděpodobné, že ještě během tohoto století.
„Dotklo by se to každého člověka na planetě,“ varoval Peter de Menocal, prezident oceánografické instituce Woods Hole. Pokud by AMOC zkolabovala, v některých oblastech Evropy by se prudce ochladilo a v již tak rozpálených tropech naopak oteplilo.
Odborníci dokonce hovoří o extrémních zimách v částech Evropy a USA. Již se tak stalo před více než 12 tisíci lety. Rychlé tání ledovců proudění zastavilo a došlo k obrovským teplotním výkyvům na severní polokouli, kde se ochladilo během deseti let o 10 až 15 stupňů.
Zastavení AMOC by mělo největší dopad na Grónsko a Norské moře. Golfský proud by zeslábl, ale i přes zhroucení AMOC by nadále plnil svou úlohu. Vědci upozorňují, že jedinou cestou je snížit emise skleníkových plynů.
