Policie použila vodní děla a zatýkala demonstranty před izraelským parlamentem. Protesty se odehrávají těsně před klíčovým hlasováním o soudních reformách, které vyvolávají v celé zemi dlouhodobě nevoli. Informovala o tom agentura Reuters, BBC a další servery.
Hlasováním vyvrcholí měsíce zmatků, během kterých se odehrály největší demonstrace v historii Izraele. Asi 150 velkých firem, včetně bank, v pondělí na protest proti soudním reformám stávkuje.
Dvě největší izraelské banky, Leumi a Hapoalim uvedly, že umožní pracovníkům v pondělí demonstrovat bez ztráty mzdy. Fórum asi 150 největších izraelských společností vstoupilo do stávky a Azrieli a Big, dvě z největších izraelských obchodních center, prohlásily, že obchody v jejich nákupních centrech zůstanou zavřené.
‘Time of emergency’ in Israel as parliament set for judicial vote https://t.co/M4op6x7Wj1
— Al Jazeera English (@AJEnglish) July 24, 2023
Cílem reforem je omezit pravomoci soudů, které se podle vlády příliš rozšířily. Odpůrci tvrdí, že reformy ohrožují demokracii v Izraeli.
Izraelský prezident stále usiluje o kompromis
Izraelský prezident Isaac Herzog řekl, že země je „ve stavu národní nouze“ a vyzval politické vůdce, aby dosáhli kompromisu.
„Jsme uprostřed národní nouze,“ uvedl v prohlášení prezident Isaac Herzog. „Pracujeme nepřetržitě, všemi možnými způsoby, abychom našli řešení. Existuje možný základ pro porozumění, ale stále jsou tu mezery, které vyžadují, aby strany projevily odpovědnost,“ cituje prezidenta agentura Reuters.
Herzog se v neděli setkal s Netanjahuem v nemocnici v naději, že uzavře roztržky mezi nábožensko-nacionalistickou vládní koalicí a opozičními stranami.
Vodní děla proti demonstrantům před parlamentem
V pondělí ráno byla proti demonstrantům blokujícím bulvár před Knesetem (parlament) v Jeruzalémě použita vodní děla. Policie je vyháněla ze silnice za kakofonie hluku z bubnů, píšťal a klaksonů. Podle místních médií byl jeden demonstrant zraněn a šest bylo zatčeno. Další demonstranti obklopili policejní dodávku a křičeli na policisty „hanba“.
Demonstrant ležící na ulici řekl BBC, že se vzpírá „diktatuře“. Dodal, že jeho dědeček byl válečným dekódovačem proti nacistům ve slavném britském Bletchley Parku. Na otázku, jak dlouho zůstane na místě, řekl: „Nikdy se nevzdáme“.
Demonstranti – z nichž desetitisíce pochodovaly na konci minulého týdne asi 70 km z Tel Avivu do Jeruzaléma – se snaží zmařit přijetí prvního zákona o balíčku reforem, o kterém se má hlasovat později během pondělí. Byla by to první změna zapsaná v zákoně z balíčku, kterého se kritici obávají. Netanjahu však tvrdí, že je zapotřebí pro rovnováhu mezi složkami vlády.
Obavy o vojenskou připravenost Izraele
Takzvaný návrh zákona o „přiměřenosti“ by odstranil pravomoc Nejvyššího soudu rušit rozhodnutí vlády, která podle něj zašla příliš daleko. Premiér Benjamin Netanjahu řekl, že bude v parlamentu hlasovat poté, co v sobotu podstoupil neplánovanou operaci, při které mu byl voperován kardiostimulátor. V pondělí ráno byl propuštěn z nemocnice.
Kontroverzní reformy polarizovaly Izrael a vyvolaly jednu z nejvážnějších domácích krizí v historii země.
Od začátku roku vyšly každý týden do ulic statisíce demonstrantů na protest proti tomu, co považují za útok na demokracii. Vláda tvrdí, že reformy slouží k posílení demokracie. Argumentuje tím, že Nejvyšší soud v posledních desetiletích získal příliš mnoho moci nad politikou.
Kvůli prohlubování krize se tisíce záložníků, včetně pilotů letectva, kteří jsou klíčoví pro izraelské útočné a obranné schopnosti, zavázaly, že nebudou dobrovolně sloužit. Takovýto bezprecedentní nesouhlas vyvolal znepokojení nad potenciálním dopadem na vojenskou připravenost Izraele.
Proti vládním reformám hlasitě vystupovali i bývalí šéfové izraelských bezpečnostních služeb, nejvyšší soudci a prominentní právníci a obchodníci.
Opatření byla kritizována také americkým prezidentem Joe Bidenem, který ve svých dosud nejvýraznějších komentářích vyzval k odložení „rozdělujícího“ zákona.
