Nová zpráva varuje před kaskádovým efektem změny klimatu, kterou popisuje jako komplexní, a upozorňuje, že svět se na její dopady musí připravit. Dosavadní řešení této problematiky přitom označila za „falešnou válku“. Na práci dvojice think tanků upozornil The Guardian.
Odborníci z think tanku se sídlem v Londýně Institute for Public Policy Research (IPPR) vypracovali ve spolupráci s druhým londýnským think tankem Chatham House zprávu, v níž varují, že řešení klimatické krize nespočívá pouze ve snížení emisí uhlíku.
Klimatické katastrofy ničí nebo rovnou berou lidské životy. Jejich náprava však také stojí částky v řádu miliard dolarů ze státní kasy. Navíc mohou vyvolat kaskádovitý efekt potravinové, humanitární, energetické a migrační krize, píše s odkazem na práci deník The Guardian.
World risks descending into a climate ‘doom loop’, warn thinktanks https://t.co/gQSpYOJa4k
— Guardian news (@guardiannews) February 16, 2023
Migrace a tenčící se zásoby zdrojů zase souvisejí s rostoucím rizikem konfliktů. Řešením všech těchto krizí se lidstvo dostane do nekonečného bludného kruhu. „Tohle je smyčka zkázy,“ stojí ve zprávě. „Důsledky klimatické krize přitahují pozornost a stojí nás zdroje kvůli řešení příčin.“
To opět vede k vyšším teplotám a dalším klimatickým katastrofám, které důsledky klimatické krize opět zhoršují, a vytvářejí další tlak na vyspělé ekonomiky a společnost. Jako příklad expertům posloužila situace v Africe, jejíž hrubý domácí produkt (HDP) ročně kvůli dopadům klimatické krize klesá o 15 procent.
Afrika kvůli tomu omezuje finanční prostředky potřebné pro opatření v oblasti klimatu a žádá o podporu rozvojové státy, největší emitory uhlíku. „Nejvíce mě znepokojuje, že nepočítáme s těmito kaskádovými riziky,“ řekla asistentka IPPR Laurie Laybourn.
Politická odvaha, uvědomělost a hlas lidu
„Falešná válka se chýlí ke konci a skutečné důsledky nás nyní stavějí před obtížná rozhodnutí,“ pokračovala a dodala: „Rozhodně můžeme pokračovat k udržitelnějšímu a spravedlivějšímu světu. Naše schopnost snášet tyto otřesy a soustředit se přitom na zvládnutí bouře je klíčová.“
Zpráva označila za problém i debaty kolem Pařížské dohody. Jedna strana tvrdí, že tempo oteplování na hranici 1,5 stupně udržíme. Společnosti tím ale dává falešný pocit, že současná slabá opatření stačí. A pak je zde skupina, podle které jsme tento už boj prohráli. Zvyšuje tak zájem o extrémní metody, jako je geoinženýrství, které může napáchat více škody než užitku.
Politici by měli být mnohem odvážnější a uvědomovat si všechna rizika spojená s klimatickými změnami, například body zlomu, domnívají se odborníci. „Našim hlavním cílem by stále mělo být radikální snížení emisí, abychom se pokusili vyhnout překročení 1,5 stupně“ píší experti. „Měli bychom však také zvážit, co se stane, pokud budeme i nadále selhávat.“
Laybourn upozornila na důležitost spravedlnosti, tedy změny společnosti nevnucovat, ale diskutovat o nich. „Jsem velkým fanouškem občanských shromáždění. Pokud totiž lidé mají pocit, že hrají v rozhodování roli, podpoří i během otřesů.“
