Mnoho úspěchů ve funkci britského ministerského předsedy dnes popřála odcházející šéfka vlády Liz Trussová svému nástupci Rishimu Sunakovi, když se loučila s premiérským sídlem v londýnské Downing Street. Před cestou do Buckinghamského paláce za králem Karlem III. prohlásila, že její krátké setrvání v úřadu ji přesvědčilo o tom, že Británie potřebuje „odvážnou změnu politiky“.
Trussová začala svůj projev na rozloučenou slovy, že jí bylo „obrovskou ctí“ být premiérkou a vést národ při truchlení nad smrtí královny Alžběty II. a při vítání nástupu krále Karla III. Její vláda podle ní jednala „naléhavě a rozhodně“, aby pomohla tvrdě pracujícím rodinám. Trussová řekla, že pomohla tisícům podniků vyhnout se bankrotu a Británie díky ní získala zpět energetickou nezávislost, takže „již není závislá na zlovolných zahraničních mocnostech“.
"It has been a huge honour to be prime minister of this great country"
— BBC Politics (@BBCPolitics) October 25, 2022
UK's shortest-serving PM Liz Truss delivers farewell address at Downing Streethttps://t.co/f5Gx6nPSey pic.twitter.com/6n9vHBOc5r
Trussová uvedla, že díky svému působení v premiérském křesle je „více než kdy jindy přesvědčena“, že Spojené království potřebuje odvážnou změnu politiky. „O mnohé věci se nepokoušíme ne proto, že by byly těžké, ale proto, že na to nemáme odvahu,“ citovala končící premiérka římského filozofa Senecu.
„Prostě si nemůžeme dovolit být zemí s nízkým růstem, kde vláda přebírá stále větší podíl našeho národního bohatství,“ řekla Trussová s odkazem na kontroverzní ekonomické plány, které se snažila prosadit. „Musíme využít našich brexitových svobod a dělat věci jinak. To znamená zajistit více svobody pro naše vlastní občany. A obnovit moc demokratických institucí. Znamená to snížit daně, aby si lidé mohli ponechat více peněz, které vydělají,“ dodala. Poté Trussová poděkovala za podporu a popřála mnoho úspěchů Sunakovi.
Trussová oznámila svoji rezignaci ve čtvrtek 20. října po zhruba šesti týdnech ve funkci. Rezignace byla vyvrcholením vládní krize, kterou prohloubily kontroverzní ekonomické reformní plány, především ničím nevyvážené daňové škrty. Trussová od svých záměrů byla nucena upustit po bouřlivé reakci finančních trhů a hlubokém propadu libry. Navzdory tomu, že vyměnila v čele resortu financí Kwasiho Kwartenga za Jeremyho Hunta a že se za své chyby omluvila, nepodařilo se jí uklidnit nevoli ve vlastní straně.
Premiérkou byla Trussová nejkratší dobu v britské historii. Na druhém místě je George Canning, který byl v úřadu 119 dní do své smrti v roce 1827.
Trussovou ve funkci nahradí Sunak, kterého v pondělí ve volbě nového vůdce Konzervativní strany podpořilo největší množství toryů. Do funkce jej dnes uvede král Karel III. poté, co přijme rezignaci Trussové. Sunak po svém zvolení slíbil, že bude Británii sloužit s pokorou a zásadově.
List The Guardian přirovnal poslední projev Trussové ke stylu, jakým skončil její předchůdce Boris Johnson, protože „se neomluvila a nevyjádřila vůbec žádnou lítost nad problémy, které nejen své straně, ale celé zemi způsobila rozhodnutími, jež přijala jako premiérka“. „Ale nejen to; klíčovým argumentem projevu bylo, že vlastně nakonec měla pravdu a že Spojené království potřebuje přesně takový ‘odvážný’ politický program, jaký nabízela,“ napsal deník.
Podobně hodnotil projev Trussové i politický reportér BBC Chris Mason. Projev byl podle něj „pozoruhodný svou vzdorovitostí: její vládní program se ukázal jako katastrofální, ale trvala na tom, že jeho hlavní cíl, extrémně rychlé popohnání hospodářského růstu, byl správným úmyslem ve správný čas,“ napsal Mason. „Nebyla to žádná omluva,“ dodal.
