Protext ČTK190 zemí se zapojilo do Celosvětového Úklidového Dne, který se uskutečnil 17....

190 zemí se zapojilo do Celosvětového Úklidového Dne, který se uskutečnil 17. září 2022

Praha 27. ledna 2023 (PROTEXT) – Do Celosvětového Úklidového Dne (World Cleanup Day), který se uskutečnil 17. září 2022 se zapojilo téměř 15 milionů dobrovolníků ze 190 zemí světa, včetně České republiky. I přes náročné okolnosti, jako jsou lokální konflikty, přírodní katastrofy či dokonce válka, se do akce podařilo zapojit mnoho dobrovolníků, jejichž cílem bylo zlepšit stav životního prostředí po celém světě. V průběhu jediného dne se totiž podařilo sesbírat více než 60.000 tun odpadu.

Loňský úklidový maraton byl v případě mnoha zúčastněných zemích poznamenán obtížnými podmínkami. Válka na Ukrajině, záplavy v Pákistánu, Taliban v Afghánistánu, silné deště v Evropě a Asii se sice podepsaly na úklidech, ale nezastavily dobrovolníky se do Celosvětového úklidového dne zapojit. Navzdory různým výzvám přišli lidé znepokojení odpadovou krizí uklidit planetu. To svědčí nejen o závažnosti problému s odpady, ale také podtrhuje míru odhodlání a přispění, které jsou lidé ochotni do jeho řešení vložit,“ poznamenala Heidi Solba, prezidentka globální sítě Let’s Do It World a akce World Cleanup Day.

Na Ukrajině se úklidů, které probíhaly i ve válečných oblastech, zúčastnilo 120.000 lidí. V Pákistánu, který postihly rozsáhlé záplavy a sesuvy půdy, se do úklidu oblastí jižního Pákistánu zapojilo 15.000 lidí. Silné deště narušily úklidové práce také v mnoha zemích na Balkáně a ve střední Evropě, ale také v Kostarice a Kamerunu. Bulharsko a Čínu těsně před akcí zpustošily bouře a extrémně vysoké teploty v Surinamu a Tunisku zastavily sběr odpadků. „V důsledku změny klimatu pozorujeme častější výskyt extrémních povětrnostních jevů a přírodních katastrof. Tato znepokojivá realita negativně ovlivňuje životy stovek milionů lidí,“ uvedla Anneli Ohvril, výkonná ředitelka organizace Let’s Do It World.

Některé země také spolupracovaly na řešení svého společného problému s odpady. Na Kypru spojily své síly obě strany ostrova, aby jej vyčistily. V Nizozemsku se zaměřili na úzkou spolupráci s Indonésií při řešení problému vývozu odpadků. Společný tým se zde zaměřuje na propagaci toho, aby odpad nekončil v jiných zemích – s konečným cílem zakázat vývoz plastového odpadu mimo Evropskou unii, která již pracuje na modernizaci svých předpisů pro přepravu odpadu.

Poslední Celosvětový úklidový den také překonal národní rekordy v počtu účastníků v každé páté zúčastněné zemi. Ve 45 % zemí byl počet účastníků vyšší než v předchozím roce. V letech 2018-2022 se Celosvětových dnů úklidu zúčastnilo celkem 197 zemí, v nichž se zapojilo 71 milionů účastníků. Jedinými zeměmi, které se dosud nezúčastnily žádného ze Celosvětových dnů úklidu, jsou Belize, Lichtenštejnsko, Šalamounovy ostrovy, Eswatini, Turkmenistán a Tuvalu.

V České republice se v rámci Celosvětového úklidového dne konalo 423 úklidů, do kterých se zapojilo 10 800 dobrovolníků. Celkem pak v roce 2022 v České republice proběhlo 4 687 úklidových akcí, během kterých téměř 200.000 dobrovolníků z přírody uklidili 2730 tun odpadů. „I když drtivá většina úklidů u nás probíhá na jaře, jsme rádi že se nám daří zaktivizovat širokou veřejnost i během podzimu. Díky tomu se tak i Česká republika pravidelně stává součástí Celosvětového úklidového dne a i my tak můžeme pomoci s šířením povědomí o celosvětovém problému s odpady,“ uvedl Miroslav Kubásek – národní koordinátor World Cleanup Day pro Českou republiku ze spolku Ukliďme Česko. „Už nyní chystáme letošní kolo úklidů, hlavní jarní úklidový den je naplánován na 1. dubna 2023 a již nyní je zaregistrováno přes 500 úklidových akcí. Organizátoři si své úklidy již mohou registrovat na www.UklidmeCesko.cz,“ doplnil Kubásek.

Tento týden, od 26. do 29. ledna, se delegáti ze zúčastněných zemí setkávají v estonském Tallinnu na výroční celosvětové konferenci Let’s Do It World, kterou podporuje Evropský fond pro regionální rozvoj a Enterprise Estonia. Příští Celosvětový úklidový den se uskuteční 16. září 2023.

Celosvětový den úklidu pořádá celosvětová organizace Let’s Do It World, která je akreditovaným partnerem Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) a Shromáždění OSN pro životní prostředí (UNEA). Národním organizátorem Celosvětového úklidového dne pro Českou republiku je spolek Ukliďme Česko. Celosvětový úklidový den jako největší občanské hnutí za ochranu životního prostředí v historii je na cestě stát se oficiálním dnem vyhlášeným Organizací spojených národů.

Hlavním partnerem akce Ukliďme Česko 2023 je: Nadace Komerční banky, a.s. – Jistota

Partnery akce jsou: Garnier, EKO-KOM, a.s., PENNY Market, ŠKODA AUTO a.s., Coca-Cola ČR a Coca-Cola HBC,

Kontakt pro další informace:

Radek Janoušek

e-mail: radek@uklidmecesko.cz

Ukliďme Česko z.s.

Reklama

Doporučujeme

Hizballáh odmítl obvinění ze zabití francouzského vojáka mise OSN v Libanonu

Na jihu Libanonu byl dnes při přestřelce s neznámými ozbrojenci zabit francouzský voják mírových jednotek OSN (UNIFIL) a další tři byli zraněni. Oznámil to francouzský prezident Emmanuel Macron na síti X a z útoku obvinil militantní hnutí Hizballáh, které ale svoji účast popřelo. Libanonský premiér Naváf Salám úder odsoudil a nařídil okamžité vyšetření incidentu, ke kterému se zatím žádná strana nepřihlásila, píše agentura AFP.

Muž původem z Moskvy zabil na ulici v Kyjevě šest lidí, policie ho zastřelila

Nejméně šest lidí dnes zahynulo a dalších deset bylo zraněno poté, co útočník začal střílet z automatické zbraně na ulici v obytné čtvrti na jihu Kyjeva. Policie jej po neúspěšném pokusu o vyjednávání zastřelila při zásahu v supermarketu, kam se následně uchýlil se čtyřmi rukojmími. Oznámili to ukrajinští představitelé. Podle prokuratury útočil 58letý muž z Moskvy.

Po nočních ruských útocích jsou dva zranění v Charkovské oblasti

Ruský útok si v noci na dnešek vyžádal dva zraněné v Charkovské oblasti, informují místní úřady. V Černihivské oblast je po útoku na energetickou infrastrukturu bez proudu asi 380.000 odběratelů, uvedla distribuční společnost. Ruské úřady informovaly o ukrajinských útocích v Leningradské oblasti a na Ruskem anektovaném poloostrově Krym. Podle ukrajinských médií zasáhla Ukrajina také rafinerii v Samarské oblasti.

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří, po vzoru Gazy

Izraelská armáda vytvořila v jižním Libanonu žlutou linii příměří. A to po vzoru obdobné linie, kterou po vyhlášení příměří v Pásmu Gazy vyznačila území, jež má pod kontrolou. Armáda zároveň uvedla, že za uplynulý den již udeřila na několik podezřelých, kteří se k této demarkační linii ze severní strany přiblížili, informuje dnes agentura AFP.

Nejméně dvě lodě se v Hormuzském průlivu dostaly pod palbu

Nejméně dvě obchodní lodě se dostaly pod palbu, když se pokusily proplout Hormuzským průlivem. S odkazem na bezpečnostní zdroje o tom dnes informuje agentura Reuters. Kapitán jednoho tankeru oznámil, že na plavidlo bez varování zahájily palbu čluny íránských revolučních gard.

Uvízlá velryba znovu upozornila na stav oceánů

U německého ostrova Poel už týdny bojuje o život keporkak, který uvízl v mělké vodě Baltského moře. Případ znovu otevírá otázku, jak silně člověk zasahuje do života velryb, ať už lodní dopravou, rybolovem, hlukem pod hladinou nebo proměnou mořského prostředí.

Obří televizní fúze dostala stopku

Americký soud dočasně zastavil spojení dvou velkých televizních společností Nexstar a Tegna. Jde o obchod za zhruba šest miliard dolarů, který by výrazně proměnil trh s místními televizními stanicemi ve Spojených státech.

Jak vznikl spor mezi Trumpem a papežem Lvem

Americký prezident Donald Trump se v posledních dnech ostře pustil do papeže Lva XIV. Spor odstartovaly rozdílné postoje k válce s Íránem a později se rozšířil i na migraci, roli církve a to, jestli má hlava katolické církve komentovat politiku. Z výměny názorů se rychle stal veřejný konflikt, do kterého vstoupili i další američtí politici.

Izrael už nebude bombardovat Libanon, má to zakázané od USA

Izrael už nebude bombardovat Libanon. Má to zakázané od USA, uvedl dnes americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Doplnil, že Spojené státy budou spolupracovat s Libanonem a odpovídajícím způsobem se vypořádají se situací ohledně proíránského militantního hnutí Hizballáh.

Historická dohoda na dosah? V Libanonu platí dočasné příměří

Americký prezident Donald Trump oznámil platné desetidenní příměří mezi Izraelem a Libanonem a „brzký konec“ války s Íránem, uvedla agentura AP. Příměří slibuje pauzu v bojích a odstranění jedné z překážek pro dohodu mezi Washingtonem, Tel Avivem a Teheránem.

Nový prezident Barmy nařídil zrušení všech rozsudků smrti

Čerstvě zvolený prezident Barmy Min Aun Hlain dnes nařídil zrušit všechny rozsudky ukládající trest smrti, informovala agentura AFP. Jde o první oficiální opatření, které hlava státu od nástupu do funkce zavedla. Prezident a zároveň bývalý šéf armády tak učinil v rámci rozsáhlejší amnestie u příležitosti barmského buddhistického Nového roku Thingyan.

Izrael podle Libanonu porušuje příměří, Hizballáh zaútočil na izraelské vojáky

Izrael pokračuje v bombardování jižního Libanonu i po začátku vyhlášeného příměří, uvedla dnes nad ránem podle agentur Reuters a AFP libanonská média. Militantní šíitské hnutí Hizballáh naproti tomu uvedlo, že v reakci na izraelské útoky bombardovalo skupinu izraelských vojáků na jihu Libanonu. Žárné škody ani oběti nejsou hlášeny. Americký prezident Donald Trump Hizballáh vyzval, aby klid zbraní neporušoval. Generální tajemník OSN António Guterres apeloval na dodržování příměří všemi stranami, píše Reuters.

Bílý dům spouští systém pro navrácení miliard z cel. Má to ale háček

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa spustí příští týden slibovaný portál pro navracení peněz z cel uvalených během „Dne osvobození“ na základě legislativy o mezinárodních nouzových ekonomických pravomocích (IEEPA), kterou označil Nejvyšší soud za nezákonnou. Tento krok se setkal s pozitivními ohlasy, odpovědnost za získání svých peněz však klade na samotné dovozce.

Hegseth: Americká blokáda íránských přístavů potrvá tak dlouho, jak bude třeba

Spojené státy budou pokračovat v blokádě íránských přístavů tak dlouho, jak bude třeba, prohlásil dnes šéf Pentagonu Pete Hegseth na tiskové konferenci ve Washingtonu. Americké síly na Blízkém východě jsou podle něj rovněž připraveny obnovit útoky na Írán v případě, že Teherán s Washingtonem neuzavře mírovou dohodu. Ta je podle amerického ministra Íráncům na dosah.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama