Chartistka, obhájce politických vězňů i ostouzený generál. V úterý 16. ledna 2024 se v prostorách Senátu Parlamentu ČR uskuteční 15. ročník Ceny Václava Bendy, která se do povědomí veřejnosti postupně vžila jako „Cena ÚSTR“. Patnáct laureátů, mezi nimi například Marta Kubišová či Jáchym Topol, převezme medaili za úsilí vynaložené v protestních akcích či boji proti totalitním režimům.
Průběh slavnostního ceremoniálu bude letos poprvé možné sledovat také online v reálném čase od 18:00. Další novinkou je proměna vzhledu medaile, o kterou se zasloužil grafik Jaroslav Ježek z Ústavu pro studium totalitních režimů. Slavnostním večerem hosty provede uznávaný českých moderátor Marek Eben.
Patnáctý ročník pro 15 oceněných, z toho tři in memoriam
V rámci letošního jubilejního ročníku letos bude oceněno patnáct osobností, z toho tři in memoriam. Medaili letos převezme zpěvačka Marta Kubišová či spisovatel Jáchym Topol, dále pomocný biskup pražský Václav Malý, který v roce 1977 podepsal Chartu 77 a o dva roky později byl bez soudu vězněn za údajné podvracení republiky, nebo Lubomír Müller, obhájce politických vězňů a odpůrců vojenské služby, který byl stejně jako mnoho dalších osob včetně svých rodičů a sestry perzekvován pro své náboženské přesvědčení.
Mezi dalšími oceněnými jsou dále Jan Litomiský a Miroslav Lehký, oba dva signatáři a mluvčí Charty 77, Miroslav Kamil Černý, signatář Charty 77 a petice Několik vět, Stanislav Devátý, signatář Charty 77, Alexej Kelin, rusko-český intelektuál a odpůrce putinismu, Libuše Musilová, aktivistka a politická vězeňkyně, Jan Stříbrný, historik a teolog, Vilém Prečan, významný historik a zakladatel exilového Československého dokumentačního střediska nezávislé literatury.
Rudolf Battěk, československý filozof a politik, profesor Josef Kalvoda či armádní generál Lev Prchala získávají ocenění za statečnost in memoriam.
Ladislav Kudrna, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů:
„Dějiny jsou velkým příběhem a je pouze na nás, jak tento příběh předáme příštím generacím. Jak naše děti a vnoučata budou vnímat, co znamenalo žít v době nesvobody, v režimu založeném na potlačování lidských práv, zda si budou umět představit, co znamenalo žít v režimu, který pronásledoval jedince za jeho názor – to vše závisí pouze na nás.“
Jiří Drahoš, 1. místopředseda Senátu Parlamentu ČR:
„Ústav pro studium totalitních režimů je institucí důležitou nejen pro své vědecké a odborné výstupy, ale také pro formování názorů dnešní mladé generace na minulá léta. Ceny ÚSTR proto vnímám jako jeden ze zřetelných symbolů podpory demokracie, svobody a lidských práv.“
Medaile v novém
Autorem nového ztvárnění medaile pro rok 2023 je Jaroslav Ježek z Ústavu pro studium totalitních režimů, renomovaný grafik, který v minulosti připravil grafické koncepty řady publikací, katalogů i výstav. Původní grafický koncept z roku 2008 pracoval s vyobrazením profilu Václava Bendy s nápisem Cena za svobodu a demokracii s podtitulem Ústav pro studium totalitních režimů, rok 2016 znamená proměnu grafického konceptu s vyobrazením schodiště stoupajícímu k pomyslné svobodě s nápisem Cena za svobodu, demokracii a lidská práva. Nový koncept se zcela záměrně vzdaluje tradičnímu filigránskému vyobrazení, spoléhá na zjednodušení základních linií s důrazem na design. Ústředním tématem vyobrazení je samotné logo ústavu s uvedeným názvem instituce a letopočtem 2023. Plaketě dominuje vystouplá zlatá patina (výsledná barva pokovení), přičemž samotná medaile má rozměr 60 mm v průměru o síle 4 mm.
Letos 201
Od roku 2009 zatím Cenu ÚSTRu obdrželo 186 osobností, letošním ročníkem se číslo navyšuje o dalších 15 osobností, takže finální počet se po slavnostní ceremonii vyšplhá na 201. Nejstarší držitelkou ceny byla tehdy žijící, devětadevadesátiletá nizozemská teoložka Hebe Charlotte Kohlbrugge, která ji získala v roce 2013. Jednou z letos oceněných bude také osmadevadesátiletá Libuše Musilová, která převezme cenu osobně.
Cena václava Bendy (Ceny ÚSTR) je udělována od roku 2008 osobnostem, které sehrály význačnou roli v boji za obnovu svobody a demokracie Československé republiky v letech nesvobody (1938–1945) a komunistické totalitní moci (1948–1989).
