Více
    15.8 C
    Czech
    Čtvrtek 30. března 2023

    Biden vyzval izraelského premiéra ke stažení justiční reformy. Nepodlehneme tlaku ze zámoří, vzkázal Netanjahu

    Americký prezident Joe Biden vyzval Izrael ke stažení soudní reformy, která v zemi vyvolala vlnu násilných protestů. Podle něj tímto směrem stát pokračovat nemůže, do jeho záležitostí se však Bílý dům vměšovat nehodlá. Izraelský premiér vzkázal, že nepodlehne zámořskému tlaku.

    Ukrajinské síly během středy odrazily 83 ruských útoků, uvedl generální štáb

    Ukrajinské ozbrojené síly v uplynulém dni odrazily 83 ruských útoků na východě země. Rusko částečně znovu získalo kontrolu nad přístupovými cestami do města Kreminna v Luhanské oblasti a pravděpodobně bude usilovat o znovudobytí logisticky významného města Kupjansk v Charkovské oblasti.

    Den D se blíží. Za pár dní poznáme elektrizující sílu nového modelu od Lamborghini 

    Výrobci a designéři toho zatím do éteru nevypustili mnoho. Celý svět se ale těší na 29. březen, kdy italská značka odhalí tvrdou novinku. Projekt dostal název LB744 a jedná se o zcela ojedinělou záležitost. Firma Lamborghini svým vozem dává najevo, že nastal čas na změnu. Teprve středa ukáže, jestli se společnost vypadala tím správným směrem. Máme se na co těšit. 

    Vzestup a pád Sama Bankmana-Frieda: z krále kryptosvěta rovnou do vězení

    Ještě před několika měsíci byl Sam Bankman-Fried třicetiletý miliardář a generální ředitel kryptoměnové burzy FTX. Během několika dní se však z lídra odvětví stal padouchem, přišel o své jmění, sledoval, jak se jeho miliardová společnost řítí do bankrotu, a stal se hlavní tváří jednoho z největších případů finančních podvodů v historii USA. V současnosti čelí mnoha soudním řízením, za něž mu v případě uznání viny hrozí až 115 let vězení.

    Jak se jedno z největších jmen v oblasti kryptoměn mohlo takhle „přes noc“ stát padlým magnátem s příběhem, před kterým je třeba varovat? V tomto článku se na rychlý pád z milosti tohoto bývalého krále kryptosvěta společně podíváme.

    Syn dvou stanfordských profesorů práva Bankman-Fried vyrůstal v Silicon Valley. Vystudoval fyziku na Massachusettském technologickém institutu (MIT), kde se začal zajímat mimo jiné o filozofické hnutí známé jako efektivní altruismus, které využívá výpočty k pochopení toho, jak mohou lidé využít svůj čas, peníze a zdroje, aby co nejlépe pomohli ostatním.

    Po vysoké škole začal pracovat pro globální obchodní společnost Jane Street, kde se naučil nakupovat aktiva za nízkou cenu na jednom trhu a prodávat je na jiném trhu za vyšší cenu. Tahle metoda se označuje jako arbitráž. Zmíněné dovednosti se staly pevnými základy jeho kariéry. Uvědomil si totiž, že by mohl vydělat na vzkvétajícím trhu s kryptoměnami, kde lidé obchodují na soukromých burzách. Všiml si, že některé mince se na některých burzách prodávají za vyšší ceny než na jiných, a došlo mu, že by mohl rozdílů v cenách využít ve svůj prospěch.

    Na vlnu kryptoměn tedy rychle naskočil a v kalifornském Berkeley založil vlastní firmu Alameda Research zabývající se právě obchodováním s kryptoměnami. Navzdory volatilní povaze se obchodování s kryptoměnami jevilo jako sázka na jistotu, protože popularita odvětví od vzniku bitcoinu v roce 2009 obrovsky vzrostla.

    Bitcoin se stal nejznámější kryptoměnou na světě, kterou po celém světě využívá více než 180 milionů uživatelů. Používá se jak k investičním a obchodním účelům, tak k mnoha transakcím, například k nákupu luxusního zboží a automobilů. Bitcoin se dokonce stal oblíbenou měnou pro kasina. Podle serveru Kasino Guru přijímá v současné době bitcoin jako formu platby více než 300 online kasin.

    V době svého největšího rozmachu Alameda přesouvala mezi trhy téměř 15 milionů dolarů denně, čímž si Bankman-Fried za vlny, které v kryptoodvětví vytvářel, vysloužil přezdívku „Moby Dick mezi kryptovelrybami“. V květnu 2019 pak se svým týmem spustil vlastní kryptoburzu FTX.

    Na začátku roku 2022 byly burza FTX a její americké aktivity podle Forbesu investory oceněny na kombinovanou hodnotu 40 miliard dolarů, v čemž svoji roli sehrál boom hodnoty bitcoinu a dalších digitálních aktiv. Na svém vrcholu měl Bankman-Fried vlastní čisté jmění ve výši 26 miliard dolarů a toto bohatství prý věnoval na sponzoring, financování politických lídrů a prosazování své morální agendy. Díky své neochvějné víře v efektivní altruismus prý tvrdil, že si ponechá pouze 1 % svých příjmů nebo minimálně 100 000 dolarů ročně.

    Ačkoli se Bankman-Fried zdál být nezastavitelný, trh s kryptoměnami není vždy laskavý, a konec roku 2022 byl pro virtuální měny mimořádně nepříjemný. Brutální propad vedl k poklesu hodnoty ve výši 2 bilionů dolarů a v téhle smyčce uvízla spousta lidí. Jádrem sešupu byla právě burza FTX, která se na začátku listopadu po vlně výběrů zhroutila.

    Zpráva vydaná serverem CoinDesk informovala o tom, že společnost Alameda Research, tedy druhá ze společností Bankamana-Frieda, stojí na vratkých základech.a spolu s tím upozornila na potenciální problémy s finanční pákou a solventností. Tradeři se začali bát náhlého poklesu hodnoty interního tokenu kryptoburzy s názvem FTT. Na ten totiž byla vázána většina aktiv společnosti Alameda, a v důsledku toho se mezi zákazníky strhla vlna výběrů.

    FTX si nedokázala zajistit finanční pomoc, vyhlásila bankrot a Bankman-Fried z funkce generálního ředitele odstoupil. Podle podání u amerického konkurzního soudu zmíněný krach vedl k tomu, že FTX zůstala dlužit svým 50 největším věřitelům téměř 3,1 miliardy dolarů, přičemž na největšího věřitele připadalo 226 milionů dolarů. Ze dne na den se tak Bankman-Fried z miliardového piedestalu propadl na samotné dno.

    Krach následně vedl k obvinění z podvodu, což nakonec 12. prosince vyústilo zatčením Bankmana-Frieda na Bahamách. Federální prokurátoři z Manhattanu ho obviňují z obrání zákazníků FTX na vkladech o miliardy dolarů na úhradu ztrát společnosti Alameda Research. Dále byl obviněn z klamání věřitelů a investorů, ze spiknutí za účelem praní špinavých peněz a z porušování amerických zákonů o financování volebních kampaní.

    Dne 21. prosince byl vydán do New Yorku, kde byl následující den propuštěn na kauci 250 milionů dolarů. Od té doby jeho bývalí kolegové trestní obvinění související s tímto případem přiznali.

    Dne 3. ledna se Bankman-Fried k obviněním přiznal s tím, že navrhovaný soudní proces má začít 2. října 2023. Zatím není jasné, jaká bude strategie jeho obhajoby, ale vzhledem k tomu, že proti němu stojí hora důkazů, bude mimořádně zajímavé sledovat, jaké mezery v právním řádu jeho právníci najdou. Teprve čas ukáže, jak to s tímhle magnátem v budoucnu dopadne.

    Sledujte nás na sítích

    Tchajwanská prezidentka dorazila do New Yorku, Čína reaguje výhružkami

    Tchajwanská prezidentka ve středu dorazila do New Yorku. Plánuje navštívit i Střední Ameriku, než se přes Los Angeles vrátí do své země. Čína její cestu do Spojených států odsoudila a varovala před eskalací. Podkopává totiž suverenitu jednotné Číny.

    V Rusku zadrželi amerického reportéra WSJ, údajně kvůli podezření ze špionáže

    Ruská tajná služba FSB zadržela v Jekatěrinburgu na Urale reportéra amerického listu The Wall Street Journal (WSJ) Evana Gershkoviche. Tajná služba novináře, který je americkým občanem, podezírá ze špionáže, informuje agentura Interfax. Gershkovich podle informací na webu WSJ pokrývá dění v Rusku, na Ukrajině a v dalších státech bývalého SSSR.

    Zdraví a bezpečnost jsou na prvním místě. Zákaz mořských plodů z vod u Fukušimy ponecháme, míní Jižní Korea

    Vztahy Japonska a Jižní Koreji se v posledních týdnech výrazně zlepšily. Některá palčivá témata však i nadále přispívají k vzájemnému napětí. Jihokorejská vláda ve čtvrtek oznámila, že do budoucna nehodlá odvolat svůj zákaz dovozu mořských plodů z vod v blízkosti Fukušimy. Upřednostnit chce dle svých slov bezpečnost a zdraví obyvatelstva.

    V Chile se objevil první případ ptačí chřipky u člověka

    Chile zaznamenalo první případ ptačí chřipky u člověka, oznámilo ve středu tamní ministerstvo zdravotnictví. V latinské Americe je to druhý případ, další jsou hlášeny z Číny a Kambodži.

    Britové mají větší důvěru v EU než ve svůj parlament, tvrdí průzkum

    Lidé v Británii mají větší důvěru v Evropskou unii než ve vlastní parlament, čímž se změnila nálada, která ve zdejší společnosti přetrvávala 30 let. Vyplývá to z průzkumu World Values Survey (WVS), o němž informoval list The Guardian.

    NEJNOVĚJŠÍ

    Tchajwanská prezidentka dorazila do New Yorku, Čína reaguje výhružkami

    Tchajwanská prezidentka ve středu dorazila do New Yorku. Plánuje navštívit i Střední Ameriku, než se přes Los Angeles vrátí do své země. Čína její cestu do Spojených států odsoudila a varovala před eskalací. Podkopává totiž suverenitu jednotné Číny.

    V Rusku zadrželi amerického reportéra WSJ, údajně kvůli podezření ze špionáže

    Ruská tajná služba FSB zadržela v Jekatěrinburgu na Urale reportéra amerického listu The Wall Street Journal (WSJ) Evana Gershkoviche. Tajná služba novináře, který je americkým občanem, podezírá ze špionáže, informuje agentura Interfax. Gershkovich podle informací na webu WSJ pokrývá dění v Rusku, na Ukrajině a v dalších státech bývalého SSSR.

    Zdraví a bezpečnost jsou na prvním místě. Zákaz mořských plodů z vod u Fukušimy ponecháme, míní Jižní Korea

    Vztahy Japonska a Jižní Koreji se v posledních týdnech výrazně zlepšily. Některá palčivá témata však i nadále přispívají k vzájemnému napětí. Jihokorejská vláda ve čtvrtek oznámila, že do budoucna nehodlá odvolat svůj zákaz dovozu mořských plodů z vod v blízkosti Fukušimy. Upřednostnit chce dle svých slov bezpečnost a zdraví obyvatelstva.

    V Chile se objevil první případ ptačí chřipky u člověka

    Chile zaznamenalo první případ ptačí chřipky u člověka, oznámilo ve středu tamní ministerstvo zdravotnictví. V latinské Americe je to druhý případ, další jsou hlášeny z Číny a Kambodži.

    Britové mají větší důvěru v EU než ve svůj parlament, tvrdí průzkum

    Lidé v Británii mají větší důvěru v Evropskou unii než ve vlastní parlament, čímž se změnila nálada, která ve zdejší společnosti přetrvávala 30 let. Vyplývá to z průzkumu World Values Survey (WVS), o němž informoval list The Guardian.