Mezinárodní úsilí o diplomatické řešení situace v Nigeru stále vázne, když strůjci tamního převratu odmítli pustit do země společnou delegaci afrických zemí a OSN. Nigerská junta dnes obvinila francouzské vojáky z pokusu zemi destabilizovat. Sousední Mali a Burkina Faso, které ozbrojený puč v Nigeru podporují, mezitím vyzvaly OSN, aby zabránila vojenské intervenci, uvedla agentura Reuters.
Vojenská junta, která na konci července svrhla demokraticky zvoleného nigerského prezidenta Mohameda Bazouma, tak nadále vzdoruje tlaku, aby zasedla k jednacímu stolu ještě před čtvrtečním summitem Hospodářského společenství západoafrických zemí (ECOWAS), kde se bude jednat o možném použití síly.
Niger's junta rejects mediation efforts by regional leaders and snubs attempts by international community to find a diplomatic solution pic.twitter.com/NeEHLJjHoe
— TRT World Now (@TRTWorldNow) August 9, 2023
Strana svržené hlavy státu Bazouma dnes uvedla, že prezident s rodinou je zadržován ve své rezidenci v „krutých a nelidských podmínkách“. Budova je podle ní bez elektřiny a tekoucí vody a prezident nemá přístup k čerstvým potravinám a lékařům. Mluvčí americké diplomacie dnes uvedl, že Spojené státy mají o bezpečnost prezidenta Bazouma obavy.
Tento vývoj snižuje naděje na diplomatické rozuzlení patové situace, kdy hrozí další destabilizace západoafrické části Sahelu. Jeden z nejchudších regionů na světě už tak sužují četné převraty a povstání islamistických ozbrojenců.
Dnes nigerská junta obvinila francouzské vojáky z propouštění islámských radikálů ve snaze zemi destabilizovat, píše agentura AFP. Vojenští vůdci také viní Francii z narušení nigerského vzdušného prostoru, který junta po převratu uzavřela. Francie obvinění odmítla.
Evropská unie se mezitím podle informací agentury Reuters začala připravovat na zavedení sankcí proti vůdcům nigerského převratu.
Mali a Burkina Faso, kde jsou také u moci vojenské junty, v úterním dopise vyzvaly OSN, aby zabránila případné vojenské akci proti Nigeru. Měla by prý „nepředvídatelné“ následky a vedla k rozpadu ECOWAS, hlavního bloku zemí v regionu. „Přechodné vlády Burkiny Faso a Malijské republiky apelují na základní odpovědnost Rady bezpečnosti… aby využila všech prostředků, jež má k dispozici, a zabránila ozbrojené akci vedené proti suverénnímu státu,“ uvádí se v dopise podepsaném ministry zahraničí obou zemí, který zveřejnilo ministerstvo zahraničí Mali na sociální síti X, někdejším twitteru.
Mali a Burkina Faso dále bez bližších podrobností uvedly, že jsou odhodlány nalézt řešení skrze diplomacii a jednání. Obě země se dříve zavázaly, že v případě vojenské intervence ECOWAS přijdou Nigeru na pomoc, neboť by takovou akci považovaly za vyhlášení války i proti nim samým.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken v úterý večer uvedl, že hovořil se sesazeným prezidentem Bazoumem, aby mu sdělil, že trvá úsilí o nalezení mírového řešení krize. Zároveň vyzval k jeho okamžitému propuštění z domácího vězení, kde je Bazoum zadržován od převratu z 26. července.
Nigerijský prezident a předseda ECOWAS Bola Tinubu v úterý nařídil další sankce namířené proti organizacím a jednotlivcům, kteří se na puči podíleli, a upozornil, že všechny možnosti jsou stále na stole. ECOWAS říká, že použití síly by bylo poslední možností, pokud vojenská junta v Nigeru nepropustí Bazouma a neodstoupí. Ministři obrany bloku minulý týden oznámili, že mají hotový plán intervence, podrobnosti nicméně nezveřejnili a očekává se, že hlavy západoafrických států o něm budou dále jednat na svém čtvrtečním summitu v nigerijském hlavním městě Abuji.
