Praha 19. května 2023 (PROTEXT) – Na 19. května připadá Světový den IBD – zánětlivé onemocnění střev jako je ulcerózní kolitida nebo Crohnova choroba. Celosvětově ztěžuje toto onemocnění život více než 10 milionům lidí, v Česku je evidováno zhruba 70 000 pacientů. Tato onemocnění nejsou vyléčitelná, ale dají se pomocí léčby udržet pod kontrolou. Velkou revoluci a zlepšení v boji přinesla biologická léčba, o co jde a jaké jsou nové trendy v léčbě vysvětlí odborník na biologickou léčbu MUDr. Martin Lukáš z Klinického a výzkumného centra pro střevní záněty ISCARE.
Zánětlivá střevní onemocnění (IBD) jsou skupina onemocnění, která zahrnují Crohnovu chorobu a ulcerózní kolitidu. Tato onemocnění se projevují zánětem střevní sliznice a mohou způsobit bolest břicha, průjem, ztrátu hmotnosti a další příznaky. IBD může mít významný vliv na život pacientů a ztěžovat jim každodenní činnosti včetně práce, studia nebo sportu, ovlivňovat jejich emocionální a psychické zdraví, a dokonce vést i k úzkostem či depresím. To potvrzuje i pacientka Zuzana Kovaříková, u které se nemoc projevila v jejích 17 letech: „Crohnova choroba se u mě objevila v plné síle z ničeho nic bez jakýchkoliv předchozích příznaků. Prakticky ze dne na den jsem nebyla schopná vůbec ničeho. Musela jsem přerušit i studium na střední škole a několik let jsem jen ležela a bojovala o svůj život.“
IBD onemocnění nejsou vyléčitelná, pomocí léčby lze ale zmírňovat příznaky a dopřát pacientům víceméně plnohodnotný život. Lékaři dnes mohou volit mezi tzv. konvenční léčbou a biologickou léčbou. „To, jak lékař přistupuje k volbě léčby, by mělo zohledňovat nejen úspěšnost mírnění zánětu a hojení sliznice, ale celkový dopad na každodenní život a psychickou pohodu pacienta,“ domnívá se MUDr. Martin Lukáš z Klinického a výzkumného centra pro střevní záněty ISCARE.
Konvenční vs. biologická léčba
Klasická konvenční léčba IBD obvykle zahrnuje kortikosteroidy nebo imunosupresiva, které snižují zánět a zmírňují příznaky onemocnění, ale mohou mít nežádoucí účinky jako je únava nebo zvýšené riziko infekce. Po určité době začnou u většiny pacientů ztrácet účinek. Biologická léčba nabízí naději pro pacienty, u kterých selhala konvenční terapie. Tyto léky jsou odvozeny od látek přirozeně se vyskytujících v lidském těle a cíleně potlačují zánětlivý proces, což vede ke zmírnění příznaků a zlepšení celkového stavu pacienta. Biologická léčba tak může být účinná alternativa pro pacienty trpící IBD.
„Biologická léčba je nejúčinnější formou medikamentózní léčby střevních zánětů. Nástup jejího účinku je zpravidla velmi rychlý, u pacientů s Crohnovou chorobou se efekt dostavuje v 80–90 % případů během úvodní, tzv. indukční fáze. U nemocných s ulcerózní kolitidou je prvotní efekt trochu nižší, pozorujeme jej u 70–80 % léčených. Tato léčba může také snížit riziko dlouhodobých komplikací, jako je trvalé poškození střevní stěny, píštěl nebo zúžení střeva,“ vysvětluje MUDr. Martin Lukáš.
Nové trendy
Vývoj biologické léčby je v posledních letech velmi dynamický a ubírá se směrem k maximálně individuální léčbě, novým preparátům a zaměřuje se stále více na bezpečnost a zvyšování pohodlí pacienta. „Je pravděpodobné, že v blízké budoucnosti bude podávání biologické léčby rozšířeno i na pacienty s velmi komplikovaným průběhem střevního zánětu (především Crohnovy choroby) po operačním zákroku s cílem zamezit opětovnému vzplanutí zánětu a těžšímu poškození střeva,“ dodává Martin Lukáš.
„V posledních dvou letech došlo k významnému posunu v medikamentózní léčbě IBD. Jde o nové léky ze skupiny JAK inhibitorů a monoklonálních protilátek anti IL 23. V současné době máme možnosti léčit třemi JAK inhibitory, jde o tofacitinib, upadacitinib nebo filgotinib, které se používají u pacientů s ulcerózní kolitidou a upadacitinib také u pacientů s Crohnovou chorobou. Další progrese ve vývoji léčby došla v oblasti monoklonálních protilátek, kde byla zavedena léčba protilátkami (anti IL 23) protileukinu 23 Risankizumabem, který se již používá v Evropské unii. V Čechách stále čekáme na stanovení úhrady a věříme, že během několika měsíců tato léčba bude dostupná,“ doplňuje
prof. MUDr. Milan Lukáš, CSc., AGAF., přednosta kliniky a primář Klinického a výzkumného centra pro střevní záněty ISCARE.
V návaznosti na Světový den IBD, který připadá na 19. května, se v Praze uskuteční dvoudenní vzdělávací akce s názvem IBD FUTURE: SETKÁNÍ EXPERTŮ, na němž se gastroenterologové, kteří se zabývají problematikou IBD, vzdělávají v nejnovějších trendech a oblastech léčby IBD onemocnění.
Klinické a výzkumné centrum pro střevní záněty ISCARE se specializuje na gastroenterologii a nejmodernější metody léčby střevních zánětů. Pomáhá například pacientům s Crohnovou chorobou, ulcerózní kolitidou či dalšími zánětlivými onemocněními. Využívá také možností moderní biologické léčby, která pomáhá zejména pacientům, jimž běžně užívaná léčba nezabírá nebo je provázena nežádoucími účinky. Biologická léčba cíleně tlumí vznik zánětu, což v praxi vede ke zmírnění či úplnému vymizení subjektivních obtíží.
