Nejméně 108 policistů bylo zraněno při střetech po celé Francii s demonstranty rozzuřenými důchodovou reformou, uvedl francouzský ministr vnitra. Informoval o tom server BBC či Sky News.
Gérald Darmanin uvedl, že takový počet zraněných policistů je extrémně vzácný a dodal, že během nepokojů bylo zatčeno 291 lidí. Statisíce lidí se zúčastnily prvomájových demonstrací proti reformám prezidenta Emmanuela Macrona.
Většina z nich byla mírumilovná, ale radikální skupiny házely benzinové bomby a dělbuchy. Policie odpověděla slzným plynem a vodním dělem. Není jasné, kolik demonstrantů bylo zraněno.
At least 108 police injured and 291 held in May Day protests in cities across France https://t.co/rkGf2XHxTe
— The Guardian (@guardian) May 1, 2023
Francouzský ministr vnitra Gerald Darmanin také podle Sky News prohlásil, že většina protestů ve Francii byla pokojná, ale v Paříži, Lyonu a Nantes „policie čelili extrémním násilníkům, kteří přišli s jediným cílem, zabít policisty a zaútočit na majetek ostatních“. „Toto násilí musí být odsouzeno bez výhrad,“ dodal.
Premiérka Élisabeth Borneová na Twitteru uvedla, že násilí je „nepřijatelné“, a zároveň ocenila „odpovědnou mobilizaci a nasazení“ demonstrantů v mnoha městech.
Poslední hromadné protesty, tvrdí odbory
První máj, který připadá na 1. května, je v mnoha zemích oslavován jako den oslav práv pracujících shromážděními, pochody a dalšími akcemi.
Měl by být také posledním dnem hromadných protestů proti změnám, které zvyšují věk pro odchod do důchodu z 62 na 64 let. Odbory je chtějí stáhnout. Ministerstvo vnitra uvedlo celkový počet demonstrantů na 782 000, včetně 112 000 v hlavním městě Paříži. Podle odborů jich však byl trojnásobek.
V Paříži utrpěl jeden policista vážné popáleniny rukou a obličeje, když ho zasáhla benzínová bomba, řekl Darmanin. Násilí propuklo také v Lyonu, Toulouse a Nantes, kde byla zapálena vozidla a podniknuty útoky na příslušníky policie.
Většina populace je proti
Objevily se také zprávy, že demonstranti krátce obsadili luxusní hotel ve městě Marseille. V pondělí to bylo poprvé od roku 2009, kdy osm největších francouzských odborů podpořilo výzvy k protestu, uvedla agentura AFP.
Od března, kdy se vláda rozhodla protlačit zákon v dolní komoře parlamentu – kde postrádá absolutní většinu – bez hlasování, jsou v protestech násilné prvky. Macron říká, že reforma je nutností. Podepsal ji 15. dubna, několik hodin poté, co francouzská ústavní rada tyto změny široce podpořila. Průzkumy veřejného mínění však ukazují, že velká většina populace je proti.
Očekává se, že reformy vstoupí v platnost v září, píše server BBC. Vláda přislíbila další jednání, ale odbory jsou odhodlány změny zrušit a není jasné, kde by se dal najít kompromis.
