V České republice se mění nálada politiků a veřejnosti vůči změnám klimatu, zatímco je milovaná oblast zalesněných hor v plamenech. O požáru v Národním parku České Švýcarsko to napsal britský levicový deník The Guardian. Zápach spáleniny, který se od pondělního rána začal šířit v až 200 kilometrů vzdálených městech, by podle listu mohl být bodem zvratu od hluboké skepse ke klimatickým změnám k plnému uznání globální krize.
„Pro mnoho lidí to bylo doslova varovné volání, respektive varovný zápach,“ řekl listu český politolog a člen Strany zelených Petr Kutílek. Vyjádřil přesvědčení, že tato událost může klimatické změny posunout na přední místa politické agendy země.
‘Wake-up call’ for climate-sceptic Czechs as blaze devastates national park https://t.co/tzVmcGHLdn
— The Guardian (@guardian) July 30, 2022
Rychlé šíření plamenů v době rekordních teplot a podobných požárů jinde v Evropě, i mimo starý kontinent, podle deníku přispělo k tomu, že i v kruzích, které to kdysi popíraly, se stále více uznává, že tato mimořádná situace je novou skutečností.
„Musel bych mít klapky na očích a nepřemýšlet rozumem (…), kdybych neviděl, že se klima určitým způsobem mění a že celá Evropa čelí požárům způsobeným neobvykle vysokými teplotami,“ cituje list slova předsedy české vlády Petra Fialy.
List připomněl, že Fialova Občanská demokratická strana (ODS) byla dlouho považována za klimatického skeptika. Dodal, že premiérův postoj je „na hony vzdálen“ tvrdému popírání klimatických změn bývalým prezidentem a spoluzakladatelem ODS Václavem Klausem.
Lidé, kteří přišli o ubytování nebo je požár přímo zasáhl, mohou na úřadech práce žádat o mimořádnou pomoc ve výši 69 300 Kč na osobu.
— Petr Fiala (@P_Fiala) July 27, 2022
Ve chvíli, kdy budeme znát rozsah škod, bude možné určit, komu lze poskytnout další pomoc.
Podle listu k proměně nálady v Česku přispěly i další střety s počasím. Jako příklad uvedl smrtící tornádo, které loni v létě zasáhlo několik obcí na jižní Moravě, zabilo šest lidí a stovky dalších zranilo.
Deník také zmínil dřívější průzkum provedený pro Český rozhlas, který zjistil, že 93 procent Čechů uznává existenci klimatických změn a 86 procent očekává, že se tím změní svět. „V zarážejícím rozporu s tím však pouze 39 procent respondentů očekávalo, že se jich to osobně dotkne,“ podotkl list.
„Tato přetrvávající skepse vyvolává otázky ohledně politické vůle přijmout opatření ke zmírnění dopadů – pochybnosti vykrystalizovaly minulý měsíc, když česká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková prohlásila, že automobily se spalovacími motory se budou prodávat i po roce 2035, a to navzdory směrnici EU, která je zakazuje v souladu s klimatickým balíčkem Green Deal,“ napsal deník.
„Současný kabinet podpořil některé klíčové právní předpisy, které dlouhodobě zvýhodňují české energetické konglomeráty těžící ze současného energetického mixu,“ řekl listu český politický analytik Albín Sybera. Podle něj zde panuje „neochota střetnout se s mocnou lobby, která tento mix udržuje pohromadě“ a kterou by mohl zničit například větší podíl obnovitelných zdrojů. Hlavní strany vládní koalice se proto podle Sybery zdráhají uznat naléhavou potřebu jednat, a to i tváří v tvář ničivému požáru.
„Tato opatrnost má v sobě historickou ironii,“ píše list. V tomto ohledu připomíná ekologické aktivisty, jimž se připisuje zásluha na vyvolání sametové revoluce v roce 1989 kvůli znečištění a kyselým dešťům, které produkoval státem řízený těžký průmysl.
„Viditelné škody na životním prostředí zmizely v 90. letech díky bankrotu těchto státních průmyslových podniků, novým technologiím a také regulaci ze strany EU,“ řekl Kutílek. „Země se od té doby usilovně snažila ekonomicky dohnat západní Evropu a životní prostředí se cítilo v pořádku – až do posledních několika let, kdy se začaly projevovat zjevné důsledky klimatických změn,“ dodal.
