Každý kámen katedrály St. Andrews je portálem do minulosti. Připomíná návštěvníkům jinou dobu, kdy bylo toto svaté místo hlavním útočištěm středověké katolické církve ve Skotsku.
Ačkoli je tato zničená římskokatolická katedrála v St. Andrews nyní pouhým stínem svého dřívějšího já, byla vybudována v roce 1158 jako největší kostel, který kdy byl ve Skotsku postaven. Stavbu zahájil biskup Arnold a trvala více než století. V dobách největší slávy měla katedrála St. Andrews kromě centrální věže ještě šest dalších.
Nepřízeň osudu
Po zániku západního konce budovy kvůli velké bouři, jež zastavila práce na katedrále, byly poškozené části přestavěny v letech 1272 až 1279. K vysvěcení katedrály došlo v roce 1318 z rukou krále Roberta Bruce. V roce 1378 způsobil požár této velkolepé stavbě další značné škody.
Jako sídlo skotské středověké katolické církve sloužila katedrála arcidiecézi St. Andrews – biskupům a arcibiskupům. Podle legendy je svatý Regulus, také známý jako St. Rule, zodpovědný za doručení relikvií svatého Ondřeje do této katedrály až z Patrasu v Řecku.
Mezi ruinami katedrály St. Andrews se tyčí věž St. Rule’s Tower, pozoruhodný orientační bod a věž z šedého pískovcového kvádru. Nabízí úžasný výhled na město St. Andrews a Fife. Je tím, co zbylo z kostela z 11. století vytvořeného k uchovávání relikvií svatého Ondřeje. Věž, naváděcí maják pro poutníky při hledání apoštolových relikvií, se v okamžiku zahájení stavby katedrály proměnila v dočasný prostor nerušeného uctívání.
Zrušení katolické mše znamenalo konec
V roce 1559 skotská reformace vyústila ve zrušení katolické mše, což pak vedlo k vyplenění katedrály. Nakonec bylo místo v roce 1561 opuštěno a postupně nastal celkový úpadek. Některé části se však naštěstí zachovaly dodnes. Patří mezi ně:
- východní štít presbytáře, kde byly uloženy relikvie sv. Ondřeje
- jižní stěna lodi
- majestátní západní fronta
Klášter si zachovává svou zničenou kapitulní síň a obnovené kamenné klenuté podkrovní prostory, ve kterých je nyní katedrální muzeum. Vystaveny tu jsou fascinující artefakty od raného středověku až po dobu po reformaci.
Brána Pends (hlavní vchod do prostoru katedrály) a velká část obvodových zdí taktéž přežily. Za zdí, na římse nad mořem, jsou základy kostela St. Mary on the Rock (St. Mary Kirkheugh).
Koncem 16. století byly po zřícení středové věže a severní zdi kusy zbylých ruin odvezeny. V roce 1826 se ruinám konečně dostalo adekvátní pozornosti. Dnes je katedrála St. Andrews ve správě Historic Scotland a je spolu s muzeem otevřena návštěvníkům.