Česká armáda se připravuje na pořízení souboru bezpilotních letounů kamikadze, tzv. vyčkávací munice, které jsou kombinací řízených střel a bezpilotních letounů. Tyto drony se ukázaly jako velmi účinné v konfliktu na Ukrajině, kde je využívá jak ukrajinská, tak ruská armáda.
V současné době probíhají jednání s konkrétním dodavatelem, izraelskou společností UVision. Ministerstvo obrany se zavazuje zachovat s vybraným dodavatelem po celou dobu projektu obchodní tajemství, jak potvrdila mluvčí generálního štábu Vlastimila Cyprisová v prohlášení pro Právo.
Plánem armády je pořídit deset sad této pohotovostní munice pro své jednotky pozemních sil, přičemž kontrakt by měl být dokončen do konce roku 2023. Zatímco přesná cena bezpilotních letounů kamikadze nebyla zveřejněna, je známo, že italské speciální síly nakoupily řadu menších bezpilotních letounů Hero 30 za téměř 100 milionů korun.
Podle Michala Zdobinského, šéfredaktora Armádního technického časopisu (ATM), nabízejí bezpilotní letouny kamikadze jedinečnou kombinaci schopností řízených střel a průzkumných funkcí dronů. Díky jejich tichým vlastnostem a nízké rychlosti jsou obtížně zjistitelné radarem, což jim umožňuje kroužit nad cílem a udeřit ve vhodnou chvíli. Menší drony může snadno ovládat jeden voják, který může nést odpalovací zařízení a dron na zádech. Větší drony však vyžadují pokročilou dopravní technologii, aby se dostaly na místo určení.
Koncept pohotovostní munice používají různé armády již několik let, ale zvýšenou pozornost si získal během války o Náhorní Karabach v roce 2020, kdy je Ázerbájdžán účinně použil k neutralizaci arménské protivzdušné obrany. V současné době hrají bezpilotní letouny kamikadze významnou roli v probíhajícím konfliktu na Ukrajině, kde je strategicky využívají obě strany.
Ukrajinci používají malé bezpilotní letouny Switchblade 300 dodávané Spojenými státy, zatímco Rusové využívají vlastní bezpilotní letouny Lancet a íránské stroje Shahid 136. Ty způsobily značné škody ukrajinské protivzdušné obraně a zaskočily ji díky svému odhadovanému bojovému dosahu 1 000 kilometrů.
Česká armáda již dříve zvažovala nákup tří větších bojových dronů Heron 1 z Izraele, ale vzhledem k úspěchu těchto bezpilotních prostředků v ukrajinském konfliktu se zaměřila na pořízení 200 menších dronů. Armáda v současnosti provozuje několik desítek menších dronů, včetně bezpilotních letounů Scan Eagle, kvadrokoptér Dragonfly A a amerických dronů Raven a Puma.
Rozhodnutí upřednostnit menší bezpilotní letouny se přičítá jejich užitečnosti v přímých bojových situacích, neboť mohou velitelům poskytovat přehled o situaci na bojišti v reálném čase bez nutnosti rozsáhlého nasazení nebo koordinace ze strany vyšších velitelů. Petr Čeklovský, zpravodajský specialista české armády, zdůraznil snadnost použití a možnost rychlého nasazení mikro a mini dronů a přirovnal jejich užitečnost k dalekohledu pro velitele.
