Praha 9. června 2022 (PROTEXT) – Chystaná novelizace zákona o financování vědy a výzkumu by měla zlepšit podmínky a podpořit rozvoj transferu technologií, tedy přenosu vědeckovýzkumných poznatků do praxe. S tímto úvodem vystoupila na dnešním expertním setkání v Praze ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová. Transfer podle ní může významně podpořit velký potenciál české vědy. Na Kulatém stolu k transferu znalostí a technologií vystoupili zástupci politiky, vědeckovýzkumných institucí i firem, které vznikly právě díky transferu technologií.
„Česká věda má obrovský potenciál. Musíme ale zapracovat na tom, aby měla dobré podmínky pro svou práci i rozvoj. Efektivně může pomoc nejen změna současné legislativy, ale také transfer technologií, zakládání spin-off firem i motivace samotných vědců. Transfer patří mezi priority současné vlády,“ uvedla na konferenci paní ministryně Langšádlová.
Dlouhodobě v Česku vzniká řada vynikajících vynálezů a poznatků. Do praxe se však dostane pouze zhruba každý desátý. Úspěch těchto výjimečných projektů je často dán právě tím, zda je podpořen kvalitním transferem technologií.
„Transfer technologií je zjednodušeně přenos myšlenky, poznatku či vynálezu do praxe. Málokdo si umí představit, o jak dlouhou a náročnou cestu, se jedná. Nový lék vzniká přibližně deset let a stojí kolem miliardy Euro. Bez profesionálního transferu technologií se komerčního úspěchu prakticky žádný vynález nedočká,“ vysvětlil Martin Fusek, ředitel IOCB Tech a přední odborník na transfer v Česku.
Podle předsedkyně Akademie věd Evy Zažímalové je transfer technologií velmi žádoucí, ale zároveň rizikový a hlavně dlouhodobý.
Jak uvedl prezident Asociace výzkumných organizací Libor Kraus, jedním zásadních problémů transferu v Česku je aktuálně hodnocení vědeckovýzkumných organizací, na základě kterého stát rozděluje granty a příspěvky. Pokud se kvalita jednotlivých organizací hodnotí pouze podle publikační činnosti a ne skutečné práce, pak je to podle Krause špatně.
Finanční podporu má připraveno mimo jiné také Ministerstvo průmyslu a obchodu. Na transfer technologií by resort mohl uvolnit v následujících letech řádově jednotky miliard korun.
„Významným problémem transferu technologií v Česku je také nízká motivovanost vedení některých univerzit k zakládání transferových pracovišť a obecně podpora tohoto procesu,“ vysvětlila v panelové diskusi Eva Janouškovcová, předsedkyně představenstva spolku Transfera.
„Všichni diskutující se shodli na důležitosti transferu pro konkurenceschopnost a budoucnost státu. Diskutují se možnosti podpory pro instituce, vědce, firmy. Souhlasím. Jedním dechem však dodávám, že než akademické debaty je důležitější vyhrnout si rukávy a technologický transfer odmakat v komerčním prostředí,“ zhodnotil Otomar Sláma, předseda správní rady transferového centra CUIP Univerzity Karlovy v Praze.
Kontakt pro média:
Martin Opatrný
IOCB Tech
O IOCB Tech
IOCB Tech je přední techtransferová společnost zaměřená na přenos vědecko-výzkumných poznatků do praxe. Soustředí se především na medicinální chemii, materiálové vědy, diagnostiku, ale i další oblasti. Hlavním cílem je propojování vědy a byznysu, aby se výsledky vědeckého bádání zpřístupnily lidskému využití. Společnost je vlastněna Ústavem organické chemie a biochemie AV ČR a patří k nejúspěšnějším svého druhu v ČR.
