Praha 2. prosince 2022 (PROTEXT) – V evropských ústavách jsou velké mezery. Často nepřinášejí jasné odpovědi na zásadní otřesy posledních let a politika již není schopna řešit největší výzvy naší doby. Zákony si často neví rady s problémy, které se dotýkají nás všech. Ať už jde o ničení životního prostředí, digitalizaci, nadužívání algoritmů, systematické lži v politice, nekontrolovanou globalizaci či ohrožení principů právního státu.
Chceme-li utvářet svou budoucnost v Evropě, potřebujeme šest nových základních práv, které vyplní mezery současné legislativy.
Bojujme za každého z nás
Všichni chceme žít ve zdravém a chráněném prostředí či používat internet podle vlastního uvážení, aniž by nás někdo zkoumal a manipuloval s námi. Potřebujeme mít důvěru vůči inteligentním strojům a nebýt jimi ohrožováni. Víme, že naše demokracie stojí na pravdě, nikoli na lži, a chceme ukončit vykořisťování lidí v globalizovaném světě.
Žádný z těchto uvedených problémů se však neřeší dostatečně. Aspoň to si myslí německý právník a spisovatel Ferdinand von Schirach. Ve své publikaci Everyone nastínil svou představu o tom, jak můžeme ideu Evropy obnovit a připravit ji na budoucnost. Vznikla proto nadace Everyone, která na realizaci těchto cílů pracuje.
Ferdinand von Schirach ve své knize vysvětluje, jakou reálnou moc mají ústavy, které by měly zaručovat ochranu základních práv. Návrh jejich aktualizace je podle něj nutný pro obnovení Ústavy pro Evropu. Jelikož zmiňované problémy představují pro jednotlivé státy nesmírně náročné výzvy, kladou nová práva odpovědnost na Evropskou unii a její členy. Ve stále se globalizujícím světě totiž nelze tyto otázky řešit vnitrostátně, ale vyžadují přinejmenším společné evropské úsilí.
Doplnění základních lidských práv
– Článek 1: Životní prostředí – Každý má právo žít ve zdravém a chráněném prostředí.
Listina základních práv Evropské unie dosud obsahuje v článku 1 pouze cíl zlepšit kvalitu životního prostředí, neoznačuje jej však za právo člověka. Jakmile se zavede základní právo na ochranu životního prostředí, bude možné mnohem účinněji provádět opatření na ochranu klimatu, zachování druhů a ochranu před dalšími environmentálními riziky, jako je špatná kvalita ovzduší.
– Článek 2: Digitální sebeurčení – Každý má právo na digitální sebeurčení. Sběr osobních údajů nebo manipulace s lidmi jsou nepřípustné.
Článek 2 uděluje digitálnímu světu právo na sebeurčení, které vyplývá z práva na lidskou důstojnost. Každý by měl mít možnost se v tomto světě svobodně pohybovat a svobodně se rozhodovat. Nyní se zpracování údajů společnostmi stalo tak rozsáhlým, komplexním a normalizovaným, že tradiční formy ochrany údajů již nemohou zaručit rozhodování o sobě samém.
– Článek 3: Umělá inteligence – Algoritmy zpracovávající osobní údaje musejí být transparentní, ověřitelné a spravedlivé. Zásadní rozhodnutí musí přijímat živí lidé.
Algoritmy zasahují do stále většího počtu oblastí našeho života, čímž ovlivňují naši schopnost uplatňovat různá základní práva, jako je to na soukromí (sledovací zařízení), na život a tělesnou integritu (autonomní zbraňové systémy) nebo například na svobodný tisk (selektivní zobrazování zpráv). Listina základních práv EU nestanovuje pravidla pro používání algoritmů. Článek 3 tak nabízí soudům, vládám a zákonodárcům další referenční bod pro rozhodování.
– Článek 4: Pravda – Každý má právo na pravdivá prohlášení zástupců ve veřejných funkcích.
Lži šířené státem představují podceňovanou hrozbu pro naši demokracii, a proto vyžadují další nápravná opatření, která se již v ústavních státech osvědčila. V případě nepravdivých či fakticky nepodložených tvrzení má každý právo bránit se proti těm, kteří zneužívají veřejné funkce k jejich šíření.
– Článek 5: Globalizace – Každý má právo očekávat jen takové zboží a služby, které se vyrábí a poskytují v souladu s univerzálními lidskými právy.
Globální dodavatelské řetězce představují 80 % světového obchodu. Základním měřítkem musí být lidská práva, nikoli ochrana podnikatelské svobody. Dokud budou existovat pouze na úrovni mezinárodního a vnitrostátního práva, jejich ochrana není zaručena.
– Článek 6: Žaloby v oblasti základních práv – Jestliže jsou systematicky porušována základní práva Listiny základních práv Evropské unie, má každý právo podat žalobu k evropským soudům.
Ochrana práv Evropanů 21. století
V kontextu historického a politického vývoje Evropy je výzva za přijetí nových lidských od jejích občanů naprosto průlomová. Nejde přitom o nahrazení zastaralého politického řádu zcela novým, ale o to, abychom do demokratické a ústavní unie vnesli nová lidská práva. Návrh doplnění tak slouží k odstranění negativ, které s sebou přináší rychlý vývoj světa i společnosti.
Nová práva nepředstavují jen záruky, ale i nástroje na jejich vymáhání. Každý se o ně může soudně opřít. Lidé tak v případě těch stávajících činili, kdykoliv to bylo možné. Bojovali u soudu za rovné zacházení a zvítězili, obhajovali svoje názory, chránili svobodu shromáždění, zachraňovali životy či vyhráli boj za důstojnou smrt.
Petici za rozšíření listiny základních lidských práv už podepsalo přes 270 tisíc občanů Evropy.
