Podle komisařky Organizace spojených národů pro lidská práva Michelle Bacheletové mohou dělostřelecké útoky na civilní oblasti v Náhorním Karabachu představovat válečný zločin. Uvedla to ve svém pondělním vyjádření. Informovala o tom agentura Reuters.
Bacheletová také znovu apelovala na obě strany konfliktu, tedy Arménii a Ázerbájdžán, aby přestaly útočit na města, školy a nemocnice.
Útoky nerozlišující mezi vojenskými a civilními cíli v obydlených oblastech jsou podle komisařky v rozporu se zásadami mezinárodního humanitárního práva.
Válčící strany ale zatím výzvy k ochraně životů civilistů a civilní infrastruktury ignorují. Bacheletová uvedla, že konflikt již vyhnal z domovů zhruba 40 000 Ázerbájdžánců a kolem 90 000 arménských uprchlíků z Náhorního Karabachu se nyní nachází v Arménii.
Agentura Reuters připomíná, že v pátek bylo v Ženevě dosaženo dohody o neútočení na civilisty. Už o pár hodin později se ale Ázerbájdžán a arménské ozbrojené složky v Náhorním Karabachu začali obviňovat z jejího porušování. Podobně neúspěšné byly také opakované dohody o uzavření příměří.
Navíc sílí podezření, že obě strany používají k útokům kazetovou munici, která způsobuje vysoké počty obětí a zraněných. Naposledy měla být použita při ostřelování ázerbájdžánského města Barda.
Michelle Bacheletová zdůraznila, že všechny útoky na civilní obyvatelstvo musí přestat.
„Ti, kteří nesou zodpovědnost za jejich provedení, musejí skládat účty,“ dodala komisařka OSN pro lidská práva.
V dalším vývoji střetu o separatistický region vyzval arménský premiér Nikol Pašinjan k vyšetření přítomnosti „zahraničních žoldnéřů“. Stalo se tak poté, co etnicky arménské ozbrojené síly v Náhorním Karabachu údajně zadržely dva bojovníky ze Sýrie.
Podobná podezření se objevovala už v minulosti, Ázerbájdžán ale zapojení cizích bojovníků na své straně opakovaně popřel.
