Praha /Brusel 14. února 2022 (PROTEXT) – „Jeden z návrhů apeluje na to, aby Evropská komise zřídila elektronickou platformu, kde by si mohl každý občan ověřit pravdivost jakékoli informace. Smyslem je předcházet dezinformacím, fake news, mýtům, což je bezesporu záslužná činnost,” konstatuje europoslankyně za KDU-ČSL a členka pracovní skupiny pléna Konference o budoucnosti Evropy pro vzdělávání, kulturu, mládež a sport Michaela Šojdrová.
Konference o budoucnosti Evropy se chystala v době, kdy neměla EU o pandemii ani tušení. “Když tato nečekaná situace nastala, podepsala se negativně právě na této konferenci. Aby mohla být úspěšná, bylo třeba věnovat jí mnohem větší úsilí, a to se úplně nepovedlo. Nejde o to, že se pracuje ve vzdáleném režimu, to není problém. Odnesla to bohužel ta příprava, která měla celé akci předcházet, odstartovat tu diskusi a nastavit témata,” hodnotí Šojdrová, která je europoslankyní za české lidovce a členkou plenárního zasedání konference.
Politička oceňuje široký záběr, jemuž se konference věnuje, třebaže také to má jistá úskalí. “Vzala jsem si za svá témata vzdělávání, kultura a sport, věnuji se jim v pracovní skupině pléna konference, kam jsem se přihlásila. Mohu říci, že podněty od občanů, s nimiž se setkávám, jsou hodně zajímavé. Jednou z oblastí je komunikace, jakým jazykem se v unii dorozumívat. Přestože je uznávána hlavně angličtina, jsou i návrhy, aby se používalo esperanto. Osobně si troufám tvrdit, že tímto směrem EU nepůjde a bude dále prosazovat angličtinu, s níž se seznamují žáci na školách,” předpokládá Šojdrová.
V kontextu komunikace se vede debata o médiích. Děje se tak ve druhém občanském panelu, jenž se zabývá evropskou demokracií, hodnotami a právem, právním státem a bezpečností. “Líbí se mi podněty, že je zapotřebí posílit znalosti o EU. Existuje téměř 40 doporučení, necelá třetina se týká právě vzdělávání a médií. Občané si uvědomují, že jim chybí pravdivé informace. Jeden z návrhů apeluje na to, aby Evropská komise zřídila elektronickou platformu, kde by si mohl každý občan ověřit pravdivost jakékoli informace. Smyslem je předcházet dezinformacím, fake news, mýtům, což je bezesporu záslužná činnost,” zdůrazňuje Michaela Šojdrová.
Europoslankyně nepředpokládá, že by konference přinesla nějakou revoluci. “V tomto směru asi nenaplní ambice těch, kdo volají po zásadnějších změnách, například po výraznějším posílení evropské integrace. V této oblasti se nikdo nedomáhá úprav platných smluv. Občané si spíše přejí větší koordinaci unijních politik, posílení nezávislosti médií, z toho hlavně veřejnoprávních, tyto požadavky rezonují opravdu hodně,” vypočítává Šojdrová.
Do práce v plénu konference se přihlásila sama. “Jsem zvyklá pracovat s lidmi, na navazování vzájemného kontaktu. Svého rozhodnutí ani vynaloženého času nelituji. Snažím se uvažovat v souladu s občany, s tím, co žádají. Někdy to koriguji. Obávala jsem se toho, že půjde o velký soubor nesplnitelných přání, ale není tomu tak. Dá se čekat, že dost lidí bude zklamáno, že jejich připomínky nebyly vyslyšeny. Byla jsem od začátku spíše skeptická, nyní jsem pozitivně překvapená.”
Konference o budoucnosti Evropy, jež by měla skončit za francouzského předsednictví v Radě EU, se prolne i do předsednictví českého, které začne 1. července. Půjde zejména o uvádění shromážděných myšlenek do praxe. “Máme v předsednické agendě komunikování závěrů konference, budeme mít vlastní akce. Příležitostí, jak se k věci postavit, má být dostatek. Úkolem pro Česko bude dát dohromady předložené návrhy a odprezentovat je tak, aby měly pro budoucnost EU smysl. Věřím, že zmobilizujeme kapacity, které máme,” říká Šojdrová.
Dobré závěry jsou podle ní ty, jež odpovídají tužbám občanů a jsou realistická. “Musí jít s hlavním proudem, který chce EU, přeje si subsidiaritu, solidaritu a vzájemnou odpovědnost. Není to o nějakých převratných změnách. Existuje navíc předpoklad, že by se podobný projekt mohl v budoucnu zopakovat. Ostatně právě české předsednictví by to mohlo navrhnout,” uzavírá členka plenárního zasedání konference.
Kontakt:
Igor Záruba
