-8.5 C
Czech
Pátek 23. ledna 2026
Protext ČTKRuský útok na Ukrajinu: Začátek konce energetické supervelmoci a další krok k...

Ruský útok na Ukrajinu: Začátek konce energetické supervelmoci a další krok k širokému prosazení fotovoltaiky

Rozhodnutí ruského prezidenta Vladimíra Putina pro invazi na území Ukrajiny vyvolalo vlnu ekonomických sankcí ze strany západu. S jistotou se dá říct, že dříve či později se tyto sankce výrazně dotknou i páteřní oblasti ruské ekonomiky, kterou je export energetických surovin do Evropy.

Světové společnosti rychle opouští ruský trh

Zatímco evropské státy ještě znásobily své snahy o nalezení alternativních dodavatelů zemního plynu a ropy, světové obchodní společnosti jednaly okamžitě a začaly ruský trh ve velkém opouštět.

Firmy BP (dříve British Petroleum), Shell a ExxonMobil, tři z největších západních energetických společností, oznámily své stažení z mnohamiliardových projektů na území Ruské federace. Tento odliv finančních zdrojů, ale také moderních západních technologií a know-how, se postupně velmi negativně promítne na ruském energetickém průmyslu.

Jakmile se navíc státy Evropské unie rozhodnou ukončit nákup ruského zemního plynu a ropy, nebude k nahrazení stačit ani vyšší poptávka ze strany Číny, od které si Rusko slibuje případnou záchranu ztraceného odbytu.

NordStream 2 končí, Evropa nechce financovat válku na Ukrajině

Ještě na začátku roku 2022 se netrpělivě očekávalo formální schválení německým regulátorem a uvedení do provozu nové větve plynovodu NordStream 2, kterým by se zvýšil objem zemního plynu dodávaného Ruskou federací do Německa. A to i přes četné průtahy a protesty ze strany Spojených států.

Nevyprovokovaný útok Ruska na území Ukrajiny však vedl k velmi rozhodnému zastavení schvalovacího procesu. V řádu několika hodin pak následovalo propuštění všech zaměstnanců a krach celého projektu NordStream 2, do kterého bylo během let investováno v přepočtu přes 11 miliard dolarů.

Německý kancléř Olaf Scholz prohlásil, že tolerance západu vůči činům Ruské federace se po invazi na Ukrajinu změnila prakticky přes noc a Evropa už nemíní pokračovat v trendu závislosti na ruských energetických komoditách.

Jak Vladimír Putin stvořil státní energetický monopol

Když se stal Vladimír Putin v roce 2000 poprvé prezidentem Ruské federace, začal postupně znárodňovat všechny společnosti v ropném průmyslu. Ubránil se přitom i snahám oligarchů zastavit vznik státního energetického monopolu (mimo jiné i zařízením bankrotů a vězněním odpůrců). Ten nyní reprezentují společnosti Gazprom a Rosneft.

Export energetických komodit pak začal Putin brzy využívat jako účinnou páku v mezistátní politice. Není obvyklé, aby se prezidenti jiných zemí účastnili obchodních jednání a aktivně promlouvali do stanovení cen zemního plynu a ropy, ale v Rusku se to stalo již pravidlem. Zdražení dodávek využil Vladimír Putin například v letech 2006 a 2009 ve vztahu k Ukrajině a Moldavsku, aby je udržel ve sféře vlivu bývalého Sovětského svazu.

V roce 2013 pak vedly ekonomické hrozby a pobídky Ruska k ustoupení tehdejšího ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče od záměru spolupracovat s Evropskou unií. To vyvolalo řadu demonstrací, které nakonec vyústily v sesazení hlavy státu a útěku Janukovyče do exilu.

Reakce ruské strany na sebe nenechala dlouho čekat, došlo k anexi Krymu a konfliktům na Donbasu. Tehdy evropské státy poprvé uvalily na Rusko výrazné ekonomické sankce, které se však ještě nedotýkaly obchodu s energetickými komoditami.

Konec arktického snu a geopolitické probuzení Evropy

Rusko se v rámci možností připravilo i na scénář, při kterém by evropské země okamžitě ukončily odběr zemního plynu i ropy. Řešením má být zvýšený nákup těchto komodit ze strany Číny. Z dostupných analýz ale vyplývá, že východní soused Ruska nepotřebuje takové množství energetických komodit a nemá ani politické snahy se na území Ruské federace finančně angažovat víc, než je nutné.

Evropská unie urychleně řeší přechod k obnovitelným zdrojům energie a také k dočasným alternativám, které by plyn a ropu dodávanou ruským Gazpromem nahradily. Plynovod NordStream 2 již ohlásil krach, a podobný osud velmi pravděpodobně čeká i Vostok oil, gigantický projekt státní společnosti Rosneft, který měl zajišťovat těžbu ropy v Arktidě a její tranzit do Evropy.

Ruská strana se teď musí rychle přeorientovat na asijskou část trhu a propojit naleziště na západě Sibiře s Čínou novým plynovodem, což představuje další finanční zátěž.

Evropa se mezitím bude snažit vybudovat rychle infrastrukturu pro využívání dodávek zkapalněného zemního plynu po moři a zároveň o navýšení instalované kapacity fotovoltaiky a větrných elektráren.

Evropská Unie bude muset ještě více podporovat snahy o energetickou soběstačnost na úrovni jednotlivých domácností prostřednictvím fotovoltaiky, která se jeví jako nejdostupnější cesta, jak srazit cenu elektřiny a zbavit se závislosti na Rusku. Vlastní fotovoltaická elektrárna je cestou k levné a dostupné energii, kterou mohou využít majitelé rodinných domů i firem a dokonce i bytové domy. V ČR roste v posledních letech poptávka po fotovoltaice obrovským tempem a není se čemu divit. Geopolitická situace zkrátka žene ceny elektřiny strmě vzhůru a investice do fotovoltaiky ideálně s bateriovým úložištěm se vrátí v rozmezí jen několika málo let. Udává se, že drtivá většina instalací má návratnost investice do vlastní fotovoltaiky do 10 let.

V každém případě Rusko definitivně ztratí značnou část svého vlivu na západní země. Energetická supervelmoc tak prakticky přestane existovat a postupně se stane postradatelnou.

Reklama

Doporučujeme

Trump stáhl pozvánku Kanady do své Rady míru

Americký prezident Donald Trump zrušil Kanadě pozvánku do svého nového projektu „Board of Peace“, který má podle něj pomáhat řešit globální konflikty. Otočil přitom během pár dní. Ještě minulý týden kanadská strana tvrdila, že pozvání přišlo a premiér Mark Carney ho plánuje přijmout.

Íránské revoluční gardy varují USA a Izrael, že jsou připraveny jednat

Šéf íránských revolučních gard Mohammad Pakpúr dnes varoval Washington, že jeho bezpečnostní složky mají po několika týdnech protestů a represí v Íránu "prst na spoušti" a jsou připraveny vykonat rozkazy íránského nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího. Podle agentury AFP tím jen Írán přilévá olej do ohně v době, kdy americký prezident Donald Trump na Světovém ekonomickém fóru v Davosu uvedl, že Teherán je otevřený vyjednávání s Washingtonem.

Územní otázky zůstávají nevyřešeny, řekl Zelenskyj před ohlášeným jednáním v SAE

Nadcházejících trojstranných jednání ve Spojených arabských emirátech (SAE) se zúčastní diplomatičtí a vojenští představitelé, přičemž ukrajinskou delegaci povede hlavní vyjednavač Rustem Umerov. Novinářům to ve švýcarském Davosu řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který jen o něco dříve konání schůzky mezi zástupci USA, Ukrajiny a Ruska oznámil. Zelenskyj se dnes v Davosu asi na hodinu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

OSN varuje před dlouhodobým nedostatkem vody ve světě

Voda byla dlouho považována za samozřejmý zdroj. Nová zpráva OSN ale varuje, že tento předpoklad přestává platit. Svět se podle odborníků dostal do fáze, kdy už nejde jen o krizi, ale o trvalý problém s hlubokými dopady.

Trumpovi vyslanci Witkoff a Kushner v Kremlu jednají s Putinem

Ruský prezident Vladimir Putin v Kremlu jedná se zvláštním vyslancem amerického prezidenta Donalda Trumpa Stevem Witkoffem a Trumpovým zetěm Jaredem Kushnerem, informuje agentura TASS. Schůzka se týká možností ukončení války na Ukrajině, již Rusko na rozkaz šéfa Kremlu rozpoutalo v únoru 2022.

Musk brzy očekává schválení samořídicího systému Tesly v EU a Číně

Šéf americké automobilky Tesla Elon Musk očekává, že jeho výrobce elektromobilů v Evropské unii příští měsíc získá schválení svého samořídicího systému Full Self-Driving (FSD). Podle agentury Reuters to řekl dnes na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu. Musk zároveň doufá, že v podobném termínu úřady schválí využití této technologie také v Číně.

Zelenskyj v Davosu ostře kritizoval Evropu

Volodymyr Zelenskyj v Davosu varoval, že Evropa působí bezradně a opakuje stejné chyby. Přirovnal to k filmu Na Hromnice o den více a vyčetl evropským lídrům pomalou a roztříštěnou reakci na bezpečnostní hrozby. Znovu otevřel i otázku tvrdších kroků proti Rusku a jasnější podpory Ukrajiny.

Inflace v USA zůstává vyšší a Fed váhá se snižováním sazeb

Americká inflace se v závěru roku držela výš, než by si centrální banka přála. Ceny v listopadu meziročně zrychlily a spotřeba dál roste, takže prostor pro rychlé snižování úroků se zmenšuje. Do hry navíc vstupují cla, která znovu zdražují některé zboží.

Oteplování Arktidy stojí za extrémními mrazy v USA

Extrémní mrazy, sníh a led zasahují velkou část Spojených států. Meteorologové upozorňují, že nejde o náhodný výkyv počasí. Změny v Arktidě a úbytek mořského ledu podle nich hrají klíčovou roli.

Sesuvy půdy na Novém Zélandě zabily nejméně dva lidi, další se pohřešují

Silné deště, které v posledních dnech zasáhly Severní ostrov Nového Zélandu, způsobily rozsáhlé sesuvy půdy, při nichž zemřeli nejméně dva lidé. Několik dalších osob je pravděpodobně pohřbeno pod troskami.

Trump narazil na Nejvyšší soud. Cook z funkce zřejmě neodvolá

Americký Nejvyšší soud se zdráhá odvolat z funkce guvernérku Federálního rezervního systému (Fed) Lisu Cook, obává se totiž ztráty nezávislosti centrální banky. Kromě toho podle právníků neexistují žádné důkazy o údajném hypotečním podvodu, kterého se měla Cook dopustit.

Trump a Rutte dosáhli rámcové dohody o Grónsku

Americký prezident Donald Trump ve středu večer oznámil, že nezavede desetiprocentní cla na osm evropských zemí, které poslaly do Grónska vojáky, neboť vedl „produktivní" rozhovor s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance (NATO), jenž slíbil řešení v otázce Grónska. Dohodli se podle něj na „rámci budoucí dohody".

V Japonsku pozastavili znovuzprovoznění největší jaderné elektrárny na světě

V Japonsku po několika hodinách pozastavili restart největší jaderné elektrárny na světě. Reaktor je ale stabilní, sdělil mluvčí firmy Tokyo Electric Power Company Holdings (TEPCO), která zařízení provozuje. Firma uvedla jaderný reaktor v elektrárně Kašiwazaki-Kariwa do provozu ve středu, a to navzdory přetrvávajícím obavám veřejnosti. Učinila tak poprvé od katastrofy v jaderné elektrárně Fukušima v roce 2011, po které Japonsko jaderné reaktory načas odpojilo.

Witkoff oznámil pokrok v jednáních o ukončení rusko-ukrajinské války

Jednání o ukončení rusko-ukrajinské války dosáhla velkého pokroku, zbývá dořešit poslední otázku, řekl dnes podle agentur Reuters a AFP na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu zmocněnec amerického prezidenta Steve Witkoff. Dodal, že během dne odcestuje do Moskvy, aby ukončení konfliktu projednal s ruskými představiteli. Hlavní ukrajinský vyjednávač Rustem Umerov o něco dříve informoval o jednání s americkými zástupci v Davosu, hlavními tématy podle něj byly ekonomický rozvoj, poválečná obnova jeho země a bezpečnostní záruky.

ANALÝZA: Rusové používají zimu jako zbraň, Ukrajince ale nezlomí

Kovově šedivé nebe, prázdná okna a vyhaslé semafory se slévají do monolitické bezútěšnosti, zatímco teploty padají hluboko pod nulu. Pohled na města uprostřed zimy připomíná mrazivou dystopii. Pátý rok války a Rusové opět útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu – intenzivněji než kdy předtím. Vojáci na frontě drží, tak my musíme taky, shodují se Ukrajinci. Jejich ducha se nepříteli zlomit nedaří.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama