Situace, která by snad každého nadobro vyléčila z touhy po zimním dobrodružství. Horolezec jménem Nisky, který se rozhodl pokořit zasněžená skaliska The Ribbon v coloradském Ouray, právě visel na skále ve výšce sto dvacet dva metrů, když se spustila doslova apokalypsa a on musel bojovat o život.
Na vrcholu skály se utrhla lavina a našla si cestu právě na trase horolezce. Video zachycující tuto nervy drásající kolizi umístěné na Instagramu i s výpověďmi hlavního aktéra zveřejnil Daily Star. Prachový sníh jako vodopád muže úplně pohltil. Alpinista však v tu chvíli nebyl na ledem pokryté skále dostatečně ukotvený, a tak zatímco se držel jedním cepínem, druhou rukou se snažil zaseknout druhý. To se mu ale stále nedařilo. Marně se znovu a znovu zkoušel zakousnout do ledu. I vteřiny, jako by v tu chvíli byly nekonečné. Proud laviny přitom stále zesiloval.
Horolezec jen bezmocně čekal, zda smršť poleví nebo se on už neudrží a zřítí se dolů ze skály, když v tom si uvědomil, že omylem vyšplhal tři metry nad kotvu. Pokusil se tedy slézt níže, aby ji našel. Zřejmě to ho zachránilo. „Byl to sypký sníh, který se sesouval z povrchu a hromadil se, až se z něj stala lavina. Pravděpodobně to způsobil poryv větru. Na videu to tak moc nevypadá, ale byl jsem lehce pod převisem ledu, takže jsem ani neviděl blížit se lavinu,“ popsal Nisky hrůzný moment. „Bylo to děsivé,“ dodal. Už se prý smiřoval s tím, že umře. Přesto ale bojoval ze všech sil.
Zatímco se snažil udržet na skále, druhý boj se odehrával v jeho hlavě: Zachovej klid a dýchej
„Věděl jsem, že pokud zůstanu vyděšený, zemřu, a tak jsem se soustředil na kontrolu dechu, pevně jsem se přitiskl ke zdi, abych zabránil nahromadění sněhu na mém těle, a sklonil hlavu, abych vytvořil malou vzduchovou bublinu,“ zachoval se profesionálně. „Byl to nesmírný tlak a cítil jsem, jak se mi od batohu a těla odráží kusy sněhu. Myslel jsem, že umřu. Kdyby mě zasáhla síla nějaké další vlny, už bych se nedokázal udržet,“ je si jistý Nisky.
Když byl z nejhoršího venku, během dvaceti minut slezl ze skalnaté stěny a vydal se do města. Tam si prý pak na sluníčku vychutnal horkou čokoládu. „Pořád si v hlavě přehrávám tu situaci a snažím se vyrovnat se s dopady, které to má na mé myšlení a psychiku,“ svěřil se. „Jsem si jistý, že můj seznam poučení z této zkušenosti nikdy nebude vyčerpán,“ řekl s tím, že něco podobného se mu stalo už jednou. „Před lety ve Washingtonu mě částečně zasypala lavina a přepadla mě stejná hrůza,“ svěřil se. Jak se říká, člověk se stále učí.