Praha 3. června 2022 (PROTEXT) – Hospodářská globalizace přispěla k 30 letům nepřetržitého růstu a zvýšila životní úroveň více než jedné miliardy lidí. Co však znamená globalizace v roce 2022? Nastane v éře hyperkonektivity ve virtuálním světě éra deglobalizace fyzického světa? To bylo jedno z témat, o kterém na letošním Světovém ekonomickém fóru diskutoval Loic Tassel, prezident společnosti Procter & Gamble v Evropě, s dalšími vedoucími představiteli podniků a ekonomickými odborníky.
Budoucnost globalizace byla hlavním tématem jedné z panelových diskuzí během Světového ekonomického fóra v Davosu, kde vedoucí pracovníci velkých společností varovali, že narušení globálního dodavatelského řetězce a geopolitické napětí by mohly vést k přehodnocení jejich investičních strategií. Široké důsledky války v Rusku a na Ukrajině, pesimistické globální ekonomické vyhlídky a narušení globálních dodavatelských řetězců způsobené pandemií covid-19 nutí společnosti přehodnotit své globální strategie.
„Nyní je ještě důležitější zohlednit náklady a odolnost dodavatelského řetězce než dříve. Výpočty ukázaly, že výhodnějším bude lokálnější dodavatelský řetězec,“ řekl Loic Tassel, evropský prezident P&G. Významné narušení námořní kontejnerové dopravy – zejména z největšího čínského přístavu Šanghaj, který zůstává uzavřen kvůli nedávnému nárůstu výskytu covid-19 – urychlilo plány společností na regionalizaci jejich dodavatelských řetězců. Cílem společnosti P&G je vyrábět více než 90 % výrobků prodávaných v Evropě na tomto kontinentu.
Tassel však ocenil globalizaci s tím, že bez ní by miliardy spotřebitelů neměly přístup ke kvalitním, spolehlivým a inovativním výrobkům. Vzhledem k současné situaci však uvedl, že globalizace by se mohla dočasně zastavit, a poznamenal, že je i nadále odpovědností vedoucích představitelů zajistit, aby globalizace a její základní spotřebitelský přínos pokračovaly.
„Globalizace fungovala dobře; mluvíme zde pouze o určité regionalizaci dodavatelského řetězce, a to v podstatě jen kvůli nově vzniklým omezením, kterými je především nedostatečná spolehlivost globální dopravy,“ řekl Tassel. Dodal, že z hlediska udržitelnosti životního prostředí je také důležité přiblížit spotřebu k výrobě, což navíc představuje výrazně menší uhlíkovou stopu.
V další významné panelové diskusi na fóru diskutoval Loic Tassel se zástupci WWF, Aliance za odstranění plastového odpadu a AIM, Evropské asociace značek, o tom, jak zajistit životaschopnost modelu oběhového hospodářství a zároveň řešit plastovou krizi.
Poukázali na to, že ke změně v odpadovém průmyslu je potřeba přijmout inovativní koncepty a oběhový design – od inteligentního třídění a digitálních vodoznaků až po opakovaně použitelné obaly a snižování uhlíkové stopy. Protože samotná změna chování nevede k nulovému odpadu dostatečně rychle, vyžaduje eliminace plastového odpadu systémovou změnu a spolupráci na globální úrovni.
Jacob Duer, předseda Aliance za odstranění plastového odpadu, zdůraznil potřebu okamžitých a naléhavých opatření v oblasti nakládání s odpady, včetně urychlení přílivu kapitálu, který by na jedné straně odstranil značné nedostatky ve financování potřebných oběhových řešení a na druhé straně je rychle a ve velkém měřítku uvedl do provozu. Patří sem řešení, jako je například digitální vodoznak HolyGrail 2.0.
Odborníci se na Světovém ekonomickém fóru shodli na tom, že překážky oběhového hospodářství lze řešit a překonat spoluprací napříč hodnotovým řetězcem, což umožní rozsáhlou a rychlou změnu.
Kontakt pro média:
Hana Pazderková
Agentura Neopublic
