Náčelník britského generálního štábu varoval veřejnost, že musí být připravena na konflikt o rozsahu první a druhé světové války a hovořil o nutnosti vytvořit „občanskou armádu“. Mluvčí britského premiéra uklidnil, že vláda nezvažuje zavést brannou povinnost. Informují o tom Euronews a The Independent.
Občané Spojeného království musejí být připraveni na konflikt o rozsahu, jaký známe z 20. století. Pokud Rusko napadne členské státy aliance NATO, Velká Británie se bude účastnit konfliktu od prvních okamžiků.
S takovým proslovem vystoupil podle serveru Euronews na konferenci International Armoured Vehicles 2024 na jihu Londýna odcházející náčelník britského generálního štábu Sir Patrick Sanders, jenž apeloval na připravenost občanů a vytvoření „občanské armády“.
UK army chief warns citizens to prepare for massive war with Russiahttps://t.co/NAdozcyJfw
— euronews (@euronews) January 24, 2024
„Tato válka (na Ukrajině) není jen o Donbasu, ani o znovunastolení ruského impéria. Je o politické, psychologické a symbolické porážce našeho systému a způsobu života,“ tvrdil Sanders. Britská armáda podle něj není na válku s Ruskem připravená.
Sanders naléhal, aby se občané připravili na úroveň mobilizace, jakou západní Evropa od roku 1945 neviděla. Max Blain, mluvčí britského premiéra Rishi Sunaka, však jeho slova o občanské armádě mírnil a uklidnil, že vláda nehodlá zavést brannou povinnost.
„Britská armáda má hrdou tradici dobrovolnické síly. Neplánujeme to změnit,“ ubezpečil Blain. Generálova silná slova zazněla v návaznosti na zlověstná varování dalších představitelů aliančních států NATO před válkou s Ruskem v posledních měsících.
Kolektivní panika
Německo vypracovalo scénář ruské hybridní války směřované na východní křídlo NATO zveřejněný deníkem Bild. Ten končí vyvrcholením v podobě hrozby přímého útoku na Suvalský koridor, strategickou oblast podél polsko-litevské hranice, a to už příští rok.
Uniklý dokument způsobil ve světě paniku, jednalo se však pouze o hypotetický scénář nepodložený důkazy o tom, že k něčemu takovému vůbec dojde. To mimo jiné vysvětlil i německý ministr obrany Boris Pistorius.
„V zásadě vám mohu říci, že zvažování různých scénářů, i když jsou třeba krajně nepravděpodobné, je součástí každodenní vojenské činnosti,“ ubezpečil Pistorius. Před válkou NATO s Ruskem varovali i představitelé Švédska.
Ti však sklidili kritiku za šíření paniky. Švédská expremiérka Magdalena Andersson uvedla, že nehledě na zhoršenou bezpečnostní situaci ve světě není třetí světová válka za dveřmi. Ozvala se i Linka pomoci organizace pro práva dětí Bris.
Po těchto prohlášeních ministrů totiž zaznamenala nárůst telefonátů od dětí a mladých lidí, kteří dostali strach z války. Odborník na obranu Oscar Jonsson označil vyjádření ministrů za přehnané s tím, že jej poháněla frustrace ze stavu obrany.
Třetí světová není na pořadu dne
Jak upozornil list The Independent, i britská armáda prožívá náborovou krizi, a dokonce se i zmenšuje. V současnosti disponuje 102 520 vojáky včetně záloh. Sander uvedl, že do tří let by měla mít alespoň 120 tisíc pravidelných vojáků i záloh včetně těch strategických.
I náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka uvedl, že válka s Ruskem je nyní nepravděpodobná, i když není nepředstavitelná. Koncem loňského roku se k napětí ve světě vyjádřil i vojenský expert a britský podplukovník ve výslužbě Glen Grant.
Podle něj zatím celosvětový konflikt nehrozí. „Nemyslím si, že jsme na prahu třetí světové války, spíše to připomíná druhou studenou válku,“ domnívá se Grant. Třetí světovou válku by podle něj spustil jedině přímý útok na NATO nebo čínská invaze na Tchaj-wan.
Ubezpečil, že nepozoruje žádné přípravy Ruska na napadení NATO a rozpoutání třetí světové války. Stejně tak označil za nepravděpodobné, že je Čína připravena zaútočit na Tchaj-wan, uvedl pro Espreso TV.
Bývalý šéf špionáže Petr Mlejnek na serveru Neovlivní napsal, že v současnosti je válka mezi NATO a Ruskem „mimo realitu“. Podle něj bude trvat až deset let po ukončení konfliktu na Ukrajině, než bude Rusko schopno vůbec o nějaké další válce uvažovat.
Německý think tank DGAP (Deutsche Gesellschaft für Auswärtige Politik) již loni v listopadu upozornil na nutnost v následujících letech posílit schopnost Rusko odstrašit a doufat v příchod nové ruské vlády bez expanzivních plánů.
