Války mají zničující dopad na životní prostředí, o čemž se nyní můžeme přesvědčit jak na Ukrajině, tak v Pásmu Gazy. Lidé v enklávě menší než Praha se podle The National topí v odpadu, jenž se rozkládá pod spalujícím sluncem. Konflikt navíc přispívá ke globálnímu oteplování, napsal již dříve The Guardian.
Obyvatele Pásma Gazy kromě bomb a kulek ohrožují i infekční nemoci. Hromadí se tam totiž obrovské množství odpadu, který slouží jako útočiště krysám a mouchám, známým přenašečům různých chorob. A problém je i horko.
Minulý týden dosahovaly teploty v Gaze 30 stupňů Celsia. Odpad se začal rozkládat a ulicemi se linul odporný zápach. Nejvíce katastrofální situace nastala ve městě Rafáh v nejjižnějším cípu oblasti, kde panují obavy z izraelské invaze.
Rotting piles of waste in Gaza cause severe health and environmental issues, adding to wartime suffering of residents https://t.co/ohbauZD9YH
— The National (@TheNationalNews) April 29, 2024
V otřesných podmínkách se zde tísní asi 1,4 milionu lidí, většina z nich utekla před boji z jiných částí enklávy. „Nahromadilo se zde přes 90 tisíc tun odpadu a s rostoucími teplotami je to skutečně zdravotní a ekologická katastrofa,“ řekl mluvčí magistrátu města Gaza.
Situace je podle něj špatná i v dalších částech Pásma Gazy, kde skokově vzrostly případy kožních chorob, střevních a žaludečních obtíží a hepatitidy. Upozornil i na zvýšený výskyt různých hlodavců a much, píše list The National.
Znečištěný vzduch
Odpad v hustě zastavěné oblasti se nedaří vyvážet kvůli nedostatku vozidel na svoz a paliva pro jejich provoz. Skládka ve městě Gaza se navíc nachází v nebezpečné oblasti, kam stále dopadají bomby a dělostřelecké granáty.
Vývoz odpadu je tedy velice riskantní, upozornil mluvčí. „Obec spolu s místními výbory a mládežnickými dobrovolnickými týmy se snaží vést kampaně na sběr odpadu a jeho spalování na provizorních skládkách ve městě.“
Jedovaté plyny ze spalování odpadu však znečišťují ovzduší. „Zaznamenali jsme problémy jako potíže s dýcháním, bolesti na hrudi a tlak na hrudi související se spalováním odpadu,“ uvedl místní zdravotník Amhad Salad.
Navíc první dva měsíce války podle listu The Guardian vygenerovaly více emisí než dvacet klimaticky zranitelných zemí světa. Neprostá většina oxidu uhličitého byla do ovzduší vypuštěna při izraelském bombardování. Tyto údaje jsou přitom značně podhodnocené.