Severoatlantická aliance nechce konflikt s Ruskem, ale pokud to bude nutné, je připravena bránit své členy. Před jednáním ministrů zahraničí NATO to dnes řekl šéf americké diplomacie Antony Blinken. Generální tajemník aliance Jens Stoltenberg po zasedání prohlásil, že NATO bude Ukrajinu dále podporovat, nevyhlásí ale nad ní bezletovou zónu, neboť by to vedlo k rozšíření konfliktu za její hranice. Ministři podle něj diskutovali o posílení stálých jednotek ve východních zemích NATO, ke konečnému rozhodnutí o jejich velikosti či místech působení ale nedospěli.
„Naše aliance je obranná, nevyhledáváme konflikty. Ale pokud konflikt přijde k nám, jsme připraveni bránit každý metr našeho území,“ řekl Blinken novinářům. NATO v reakci na ruskou hrozbu posiluje přítomnost svých jednotek na východním křídle, vyslat stovky svých vojáků na Slovensko je připravena i Česká republika.
Podle Stoltenberga vedle okamžitého dočasného rozmístění nových sil chystá aliance plán na „výrazné posílení“ stálých jednotek, které nyní působí v Pobaltí, Polsku či Rumunsku. Vedle pozemních sil by mohlo být podle Stoltenberga zapojeno i letectvo. Konkrétní podobu by podle šéfa NATO mohl plán získat při zasedání ministrů obrany za dva týdny.
„Shodli jsme se na tom, že je potřeba posílení východního křídla NATO, protože NATO je obranná aliance a Rusko v tuto chvíli představuje významnou hrozbu,“ řekl po jednání novinářům český ministr zahraničí Jan Lipavský. Česko podle něj dále hodlá podporovat Ukrajinu, protože je v českém zájmu, aby „zůstala silná“.
Podle Lipavského dnes ministři rovněž tvrdě odsoudili noční ruský útok na jadernou elektrárnu v Záporoží, který „potenciálně ohrožuje celý svět“. Rusko podle něj zcela zjevně porušuje mezinárodní právo. Podle Stoltenberga navíc při útocích využívá extrémně ničivé kazetové bomby.
Ministři se bavili i o možnosti vyhlášení bezletové zóny, o které spojence požádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle Stoltenberga se však shodli, že nechtějí zapojení aliančních letadel do konfliktu. „Jsem pevně přesvědčen, že když by NATO zasáhlo do konfliktu, bylo by více obětí a lidského utrpení,“ prohlásil Stoltenberg. Dodal, že nemá informace o tom, že by se nějaký stát chystal dodat Ukrajině stíhačky, o což Zelenskyj rovněž žádal. Začátkem týdne se přitom v médiích objevily informace, že se k tomu chystá Polsko či Bulharsko, ty to však popřely.
Blinken dodal, že spojenci zareagovali na „promyšlenou ruskou agresi“ velmi rychle a všichni bez výjimky přispěchali Ukrajině na pomoc. Alianční země, z nichž řada ještě minulý týden před začátkem ruské invaze váhala s přímou vojenskou podporou Kyjeva, začaly rychle dodávat Ukrajině zbraně.
