Exekutorská komora ČR – Fakta a čísla: Počty exekucí v širších souvislostech

Praha 24. dubna 2024 (PROTEXT) – Počet exekučních řízení podle dat Exekutorské komory klesl ke konci prvního čtvrtletí 2024 pod 4 milióny. Pokud se v celkovém počtu exekučních řízení zohlední tzv. latentní exekuce, které nelze provádět z důvodu insolvence vedené vůči povinnému, je počet reálně vedených exekučních řízení nižší než 3,4 mil.

V současné době probíhá insolvenční řízení u více než 87 tisíc fyzických osob, vůči nimž je zároveň vedeno i exekuční řízení. „Na počty exekučních řízení se musíme dívat komplexně, neboť data v Centrální evidenci exekucí, kterou spravuje Exekutorská komora, zahrnují všechna exekuční řízení bez ohledu na probíhající insolvenční řízení. Při komplexním pohledu je reálně aktivně vedeno exekuční řízení vůči 552 tisícům dlužníků,“ uvedl Jan Mlynarčík, prezident Exekutorské komory.

Výrazné snížení tak zaznamenáme i v počtu exekučních řízení. „Insolvence se dotýká více než 580 tisíc exekučních řízení,“ upřesnil Jan Mlynarčík.

„V souvislosti s komplexním pohledem na exekuční a insolvenční problematiku musím však zmínit, že nároky věřitelů, kterými jsou často rodiče samoživitelé a jejich děti, sdružení vlastníků bytových jednotek či osoby postižené trestným činem, bývají v případě insolvence uspokojovány jen částečně a v důsledku aktuálně nastavených limitů pro úspěšné oddlužení mnohdy vůbec. U věřitelů, ale i u široké veřejnosti to tak může vést ke snížení důvěry v právní systém,“ řekl Jan Mlynarčík.

Exekutorská komora, ale i významní představitelé odborné veřejnosti upozorňují na nevhodně nastavený systém srážek ze mzdy. Aktuálně vysoká nezabavitelná částka, kterou nelze postihnout srážkami ze mzdy, činí v současné době 19 tisíc korun a prakticky znemožňuje využití tohoto dříve nejčastějšího a nejmírnějšího způsobu provedení exekuce. Přitom srážka ze mzdy představuje důstojnou cestu, jak se zbavit dluhů a dostát svým závazkům a nepřivádět do dluhové spirály ty, vůči kterým musí dlužník plnit své povinnosti.

Aktuální data o počtech exekucí jsou k dispozici médiím i veřejnosti ve formě otevřených dat na webových stránkách Exekutorské komory (https://statistiky.ekcr.info/statistiky)

Doplňující data k tiskové zprávě

Exekuce představuje proces vymáhání dluhu. Účastníky exekučního řízení jsou povinný a oprávněný. Povinný je dlužník, který řádně a včas nesplnil dluh potvrzený vykonatelným soudním rozhodnutím či jiným exekučním titulem. Oprávněný je věřitel, jehož pohledávka nebyla dobrovolně uhrazena ve lhůtě stanovené exekučním titulem. Pouze oprávněný může podat návrh na zahájení exekuce. Exekuční řízení upravuje primárně zákon č. 120/2001Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů v účinném znění.

Za latentní exekuce se označují exekuce, jejichž provádění je přerušené zahájením insolvenčního řízení s povinným/dlužníkem a očekává se u nich zastavení v důsledku úspěšného procesu oddlužení. Exekuční řízení se zastavuje na základě rozhodnutí soudu nebo soudního exekutora.

Centrální evidence exekucí (CEE) je veřejný seznam, ve kterém jsou dostupné informace o konkrétních exekučních řízeních. Je vedená Exekutorskou komorou. (https://www.ceecr.cz/)

Insolvence/oddlužení je druh soudního řízení, které nastavuje vypořádání dluhů, v jehož rámci jsou částečně uspokojení věřitelé/oprávnění. Insolvence se řídí zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, a v současné době probíhá jeho novela v rámci standardního legislativního procesu.

Insolvenční rejstřík (ISIR) je veřejný seznam, ve kterém jsou zapsané zákonem stanovené údaje o subjektech, které procházejí insolvenčním řízením. Je vedený příslušným rejstříkovým soudem, kterým je krajský soud.

V Brně dne 23.4.2024

Exekutorská komora ČR