Globální zadlužení dosáhlo v loňském roce nového rekordu – vzrostlo o více než patnáct bilionů dolarů na 313 bilionů dolarů, upozornil Institut pro mezinárodní finance (IIF). Nejvíce se přitom na rozdíl od vyspělých ekonomik zadlužují rozvíjející se ekonomiky, jako je Rusko nebo Čína. Informují o tom Reuters a WION.
Celosvětové zadlužení dosáhlo podle středeční zprávy IIF v minulém roce rekordních 313 bilionů dolarů, napsala agentura Reuters. Před deseti lety tohle číslo činilo 210 bilionů dolarů. Jedná se nárůst o více než patnáct bilionů dolarů v posledním čtvrtletí 2023.
Poměr celosvětového dluhu ke globálnímu hrubému domácímu produktu (HDP) však klesl o dva procentní body na necelých 330 procent hlavně díky vyspělým ekonomikám, jako jsou USA, Francie nebo Německo, stojí dále ve zprávě.
Amount of global debt climbs to record high of $313 trillion last year, with around 55% of it originating from mature markets, report by the Institute of International Finance showshttps://t.co/YUQsl0ZyR4
— Daily Sabah (@DailySabah) February 22, 2024
Největší nárůst poměru zadlužení k HDP vykázaly Indie, Argentina, Čína, Rusko, Malajsie a Jihoafrická republika, píše dále Reuters. Tyto údaje ukazují schopnost jednotlivých ekonomik splácet své dluhy. Pokud nejsou schopné, upadají do takzvané platební neschopnosti.
V rozvíjejících se ekonomikách i letos roste zájem o půjčky. „Pokud se tento trend udrží, mohl by rovněž zvrátit pokračující snižování dluhu evropskými vládami a nefinančními podniky ve vyspělých ekonomikách,“ uvádí ve zprávě IIF.
Ekonomické nejistoty
„Zatímco snížení tohoto poměru bylo zvláště patrné ve vyspělých zemích, některé rozvíjející se trhy zaznamenaly nové maximum, které ukazuje schopnost dané země splácet svůj dluh,“ citovala znění zprávy televize WION.
Zpráva rovněž upozornila na nejistoty ohledně úrokových sazeb v USA, stability dolaru a s tím související volatilitou trhu. Mohlo by to vést k výraznému zpřísnění financování zejména v případě států závislých na půjčkách od třetích stran.
Navzdory tomu IIF označil globální ekonomiku za odolnou vůči kolísání výpůjčních nákladů, což povzbudilo investory. Problém však podle institutu představuje i geopolitické napětí, které může dluhová rizika ještě zvýšit.
Zpráva upozornila, že eskalace regionálních konfliktů může vyvolat prudký vzestup výdajů na obranu, vládní rozpočtové deficity se přitom nacházejí vysoko nad úrovněmi před pandemií. Například evropské státy teď zvyšují výdaje na obranu kvůli ruské hrozbě.
